Přijímačky 2025: Podpora pro žáky, cvičné testy a aplikace

Od 1. února se spustí elektronické přihlašování na střední školy, žáci mohou letos k přípravě využít přijímačky nanečisto i cvičné online testy. Na portále Vzdělávání v datech také nově najdou statistiky přihlášených i přijatých na konkrétní školu, což jim může pomoci při rozhodování o volbě školy. Na základě loňských zkušeností byl vylepšen elektronický přihlašovací systém DiPSy.

Markéta Hronová: Přijímačky na střední jako přežitek? Ministerstvo zvažuje jejich zrušení, nahradit by je mohly plošné testy

Školní výuka se má posunout od biflování směrem k tomu, aby se žáci učili řešit problémy a se získanými znalostmi uměli pracovat. S proměnou vyučování se ale mají změnit také přijímací zkoušky na střední školy. Dosavadní testy z češtiny a matematiky od organizace Cermat odborníci kritizují mimo jiné proto, že řada škol pak žáky ve výuce připravuje hlavně na samotné testy. V budoucnu by už nemusely. Ministerstvo školství uvažuje o tom, že by přijímačky nahradilo plánované plošné testování všech dětí v devátých třídách.

Petr Král: Žáci na prvním stupni mohou dostat nový typ vysvědčení. ‚Vede děti k sebereflexi,‘ hodnotí učitelka

Někteří žáci základních škol můžou už na konci ledna dostat nový typ vysvědčení. Učitelé mají od září možnost hodnotit je z chování a jednotlivých předmětů novým způsobem na základě toho, jak zvládli naplnit předem nastavené cíle. S tím souvisí, co žáci na vysvědčení najdou. „Kriteriální hodnocení může mnohem lépe vést ke sledování pokroků ve vlastním učení,“ říká pro Radiožurnál Petra Mazancová (TOP 09), předsedkyně spolku Učitelská platforma.

Vyšperkovaný dokument nestačí, bude nutné intenzivně pracovat s učiteli, říká analytička k reformě výuky

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo nové Rámcové vzdělávací plány (RVP). S jejich implementací začnou pilotní školy už v příštím školním roce. „Času je skutečně málo, proto podpora musí být velice efektivní a velice dobře cílená,“ popisuje pro iRozhlas.cz analytička společnosti EDUin Lucie Slejšková. Má obavy, že pomoc nebude pro školy dostatečná.

Barbora Doubravová: Část učitelů se možná "šprajcne". S angličtinou bude problém, říká ředitel o reformě

Ministerstvo školství zveřejnilo reformu výuky, vůči které se loni sešly kritické hlasy. Ředitel Základní školy Kraslice Jan Kuzebauch ale tvrdí, že se některé obavy nepotvrdily. Hrozí však, že se část učitelů "šprajcne" a pojede ve starém systému, varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jan Lipold: Vyhnání zkompromitovaných láčkovců: splněno. A o čem učit dál?

Reformování školství může provázet podobný příběh jako reformování státní správy skrze její digitalizaci: nedůvěra ke změnám. Základní školy dostávají nové státní notičky, jak a co učit. Správně se jim říká Rámcové vzdělávací programy a Ministerstvo školství je v úterý zveřejnilo po víc než tříleté přípravě.

Markéta Hronová: Já mluvím, vy si píšete. Střední školy se v modernizaci výuky posouvají jen málo, gymnázia se dokonce zhoršila

Zatímco čím dál víc učitelů na základních školách zvládá omezovat biflování a učit více v rámci projektů nebo ve skupinách, výuka na středních se téměř nikam neposouvá. Podle výroční zprávy České školní inspekce se to na gymnáziích daří ještě méně než na středních odborných školách, dokonce se meziročně zhoršila. Ve třídách převládá výklad, což může mít podle odborníků devastující vliv na kreativní myšlení žáků.

S novými učebními plány potřebují učitelé dlouhodobou podporu, shodli se experti

Nové rámcové vzdělávací programy (RVP) představují podle odborníků krok správným směrem, jejich úspěch bude ale záviset na kvalitním zavedení do praxe a podpoře učitelů. Experti, které oslovila ČTK, uvedli, že důležitou roli sehraje pilotní ověřování a následné vyhodnocení, které umožní upravit případné nedostatky. Změny ve výuce, které dnes novinářům představil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), mají za cíl propojit teoretické znalosti s praktickými dovednostmi využitelnými v běžném životě.

Tomáš Svoboda, Jan Hladík: „Zbyly jen obvodové zdi.“ Zatopené školy se snaží zajistit běžnou výuku

Zářijové povodně poškodily desítky základních a mateřských škol. Někde se žáci stále učí v chodbách či modulárních buňkách. Školy se snaží o rychlý návrat do běžných učeben a děkují za solidaritu.

MŠMT připravilo největší změnu ve vzdělávání za 20 let

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) společně s Národním pedagogickým institutem (NPI) dnes představilo finální podobu revidovaných Rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání (RVP PV a RVP ZV) včetně nezbytné podpory při jejich zavádění do praxe. Tyto dokumenty definují hlavní cíle, obsah vzdělávání, očekávané výsledky učení a dovednosti, které by měli žáci a děti v jednotlivých stupních vzdělávání získat. Jedná se o největší změnu v rámci regionálního školství v České republice od zavedení rámcových vzdělávacích programů před 20 lety.

Markéta Hornová: Nová výuka, nové učebnice. Na přípravu je ale málo času a jisté nejsou ani peníze, varují školy

Kvůli chystaným změnám ve výuce jsou v nejistotě nejen učitelé, ale i tvůrci učebnic. Nové „osnovy“ si vyžádají vývoj a nákup nových, což bude drahé pro nakladatelství i školy. Na přípravu a vydání nových materiálů navíc není mnoho času. Kvalitní učebnice je přitom pro skutečné změny ve výuce pro některé učitele zásadní. Ministerstvo školství zároveň zvažuje, že už nebude „správnost“ učebnic kontrolovat a ponechá jejich výběr zcela na školách.

Jitka Polanská: Chtěl jsem být u změny RVP, říká dlouholetý ředitel venkovské školy a vedoucí oddělení kurikula na MŠMT

Jak hodnotí tvorbu nového národního kurikula pro základní vzdělávání a její výsledek předseda expertního panelu pro revizi RVP a vedoucí oddělení kurikula na MŠMT Jan Jiterský? „Není to ideální, ale za daných podmínek je to to nejlepší, co mohlo vzniknout. Odložit to nám lepší výsledek nepřinese a byla by velká škoda to zahodit,“ domnívá se. Nedokonalosti nového kurikula se podle něj dají ještě opravit ve fázi ověřování.

Petra Štarková: Jak si Robůtek našel kamarády. Pracovní listy pro podporu sociální kompetencí dětí od 5 let

Malý Robůtek se zřítil na planetu Zemi. A protože roboti si spolu nepovídají, nehádají se a ani se spolu nekamarádí, Robůtek některé věci zatím neumí. Aby se dostal zpět na svou planetu, musí se s ostatními naučit správně komunikovat, najít si kamarády a dohodnout se na společné opravě jeho kosmické lodi.

SKAV: S revidovaným RVP by ministerstvo školství mělo zveřejnit také detailní plán jeho implementace

Během vánočních prázdnin schválilo ministerstvo školství revidované rámcové vzdělávací programy pro předškolní (RVP PV) a základní vzdělávání (RVP ZV). S finální podobou dokumentu, podle nějž mají první školy dobrovolně začít vyučovat už od září 2025 a od školní roku 2026/27 povinně, bude mít odborná veřejnost příležitost se seznámit až od 14. ledna, kdy MŠMT dokument zveřejní.

Markéta Hronová: Jak vychovat odolné dítě? Musí zažívat příkoří. Umetání cestiček nikomu nepomáhá, říká expertka

Každý chce vychovat emočně stabilní a úspěšné dítě, které se nezalekne nástrah dnešní doby a prožije šťastný život. Jenže i když se rodiče snaží dělat pro své potomky to nejlepší, skutečně jim pomáhají, nebo jim nevědomky život ztěžují? Počkat, až si dítě obuje boty, i když mu to trvá dlouho, je prvním krokem. Jaký je další? O tom, co pomáhá dětem budovat odolnost i jaké chyby rodiče nejčastěji dělají, mluví v rozhovoru s HN Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních mateřských škol, která se dlouhodobě zabývá tématem odolnosti dětí.

Talent: kritický přehled odborné literatury na téma nadání

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR nabízí přehled významných světových empirických výzkumů především z oblasti ekonomie vzdělávání, které zkoumají fenomény související s lidským talentem. Studie nabízí z ekonomické perspektivy odpovědi například na otázky, jaká je role talentu v moderním světě, jakým bariérám čelí nadaní jedinci a jaké jsou doporučené vzdělávací strategie nadaných. Studie mimo jiné usiluje zvýšit dosud poměrně nízkou míru pozornosti, která je tomuto tématu věnována v České republice, mezi školskou a výzkumnou komunitou, mezi tvůrci veřejných politik i širší veřejností.

Markéta Hronová: Praha bude na školách pátrat po „Einsteinech“. Stát o většině nadaných dětí netuší, těm odhaleným chybí podpora

Průměrně jsou v každé třídě tři nadané a jedno mimořádně nadané dítě. Problém je, že o tom velmi často nevědí rodiče ani učitelé. V oficiálních statistikách jich proto je násobně méně. A když o nich stát neví, a tedy ani nepodporuje, ztrácí ekonomickou výhodu v podobě možných budoucích vynálezců a inovátorů.

Daniela Vrbová: Nadání neznamená, že dítě zvládne cokoliv. Žáci i jejich třídy potřebují emoční a sociální podporu

Může být nadání problém? Nadané děti často září ve třídě, ale zároveň se potýkají s výzvami, které mohou brzdit jejich potenciál. Práce s nadanými dětmi ve školách vyžaduje individuální přístup. „Děti rády pracují v blocích a na projektech. Vše modelujeme na míru,“ říká pro Český rozhlas Plus Tereza Martínková, ředitelka Základní školy nám. Curieových. V každém ročníku vznikají speciální skupiny, kde nadaní žáci pracují s vyčleněným pedagogem.

Petr Šabata: Rok 2024 ve vzdělávání. Nepovedla se změna výuky a vládní komunikace

Rok 2024 sice nekončí ve školství stávkou jako vloni, ale hodnocení vlády Petra Fialy (ODS) nedopadá o moc lépe než tehdy, kdy už bylo zřejmé, že vzdělání je pro kabinet prioritou jen ve slovech a že nesplní většinu slibů ze svého programu. I letos se částečně opakuje problém s financemi – v podobě neuvěřitelně nekončících jednání o mzdách nepedagogických pracovníků.

Angličtina od první třídy. Ministerstvo školství navyšuje požadovanou úroveň jazyků i matematiky

Ministerstvo školství schválilo nové rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání. Informovala o tom mluvčí ministerstva Tereza Fojtová. Nové učební plány přináší například povinnou výuku angličtiny na základních školách od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna, uvedlo.

Jitka Polanská: Pokud radikálně nepřekopeme vzdělávání, lidé zřejmě užíváním AI zhloupnou, myslí si Ondřej Šteffl

Nové RVP připraví děti tak akorát na minulost, myslí si Ondřej Šteffl. „Jediná konstanta dnes je změna. Proto je třeba klást důraz na to, aby se děti naučily zvládat problémy a výzvy, které k nim budou přicházet,” dodává majitele společnosti Scio.

pf 2025

 

Josef Mačí: Co se budou učit děti? Na poslední chvíli se dějí velké změny

Do konce roku má být reforma výuky schválena, ještě se ale podnikají dílčí změny. Kritizovaný povinný výčet toho, co by měl žák zvládnout, by měl být nakonec dobrovolný, padlo na poslední schůzce na ministerstvu školství.

Jan Lipold: Číst mezi řádky není potřeba. Stačí číst vůbec

Něco si přečíst a umět si to přebrat, jsou dvě hodně různé věci, ukázal průzkum.

Markéta Hronová: S výukou brzděte. Školky to s přípravou na první třídu přeháněly, nově mají zvolnit

Mateřské školy mají připravovat děti na školu, ale jinak, než si velká část z nich myslí. Děti se nemají učit písmena, číslice ani vyplňovat pracovní listy. Školky by se měly zaměřit spíše na spolupráci a rozvoj motoriky pomocí běžných činností, jako je třeba navlékání korálků. Vyplývá to z nových pravidel, která minulý týden schválil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), zveřejní je v polovině ledna. Podle nich se má ve školkách vzdělávat od roku 2027, dobrovolně je mateřinky mohou využít už od příštího září.

Jitka Polanská: K návrhu nového kurikula se nyní kriticky vyjadřují i ti, kteří změnu chtěli, říká učitelka matematiky a členka Expertního panelu pro revizi RVP ZV

Expertní panel pro Revizi RVP se probudil z hibernace a popsal ministrovi kritická místa chystaného kurikula pro základní vzdělávání. Naslouchal nám, říká členka panelu.

Karolina Koubová: Debata o vzdělávacích plánech skončila, tvrdí náměstek. Analytička: Na změnu myšlení rok dva nestačí

Ministerstvo školství hodlá do konce roku schválit revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP). Některé odborné spolky ale chtějí zavedení nových plánů o rok posunout. „Pro školy je to hodně zásadní věc a musí být dobře připravené,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti analytička EDUin Lucie Slejšková. „Diskuze o základním dokumentu je u konce. Už bychom se cyklili,“ zdůrazňuje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Konference Strategie 2030+ zhodnotila posuny ve vzdělávání a představila další priority

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na konferenci 12. 12. představilo aktuální stav naplňování Strategie 2030+ a další priority rezortu vycházející z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR do roku 2027.

Pohled Vlaďky Spilkové na setkání PAU a výzva k další diskusi

Vlaďka se ve své vzpomínce i komentáři ještě vrací k setkání PAU a vyzývá k další diskusi o vývoji za uplynulých 35 let.

Ondrovo shrnutí na závěr diskuse po setkání PAU 2024

Po setkání bývalých členů PAU se rozvinula e-mailová diskuse. Ondřej Hausenblas ji shrnul ze širšího nadhledu.

Záviš Dobiášovský: Poslední z nejsilnějších ročníků míří na střední školy. Tisíce dětí zřejmě opět čeká zklamání, zní i ze škol

Na střední školy se brzy začnou hlásit děti z ročníku, v kterém se narodilo přes 115 tisíc dětí. Je to poslední z nadprůměrně silných ročníků narození 2008 – 2010 a stejně jako děti z předchozích let čeká tyto ročníky zřejmě náraz na nedostatečné kapacity středních škol. Rodiče se tak musí připravit na násobné převisy přihlášek i na zklamání dětí, z nichž se nemalá část podobně jako v minulém roce zřejmě nedostane kupříkladu na maturitní obory, ačkoliv o to stojí.

A reakce na diskusi při setkání PAU po letech

Hana Vaverková: Setkání PAU po letech 2024

Občanské sdružení PAU – Přátelé angažovaného učení ­­­– bylo založeno v roce 1991 v Praze na setkání zorganizovaném „otcem zakladatelem“ Standou Červenkou. Byl prvním učitelem v republice, který si na MŠMT vynutil možnost nahradit známky slovním hodnocením.

Zemřel Jan Kovařovic

Vážení přátelé, dovoluji si Vám předat smutnou zprávu o úmrtí Ing. Jana Kovařovice, CSc., který byl předsedou NEMES a čestným členem SKAV. Poslední rozloučení proběhne 11. 12. v 15.00 v kostele v Pzaze – Kolodějích.

Doporučení z Draghiho zprávy ukazují možnou cestu, jak zkvalitnit vzdělávací systém nejen v Evropě, ale i v Česku

Evropská komise si nechala vypracovat od bankéře, ekonoma a bývalého italského premiéra Maria Draghiho zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Dokument popisuje příčiny špatného stavu evropské ekonomiky a to, kde má Evropa zabrat, aby její ekonomika nerostla pomaleji než ekonomika USA nebo Číny. Kromě toho, že je podle zprávy potřeba více investovat, dokončit nastavení pravidel jednotného trhu, omezit byrokracii nebo zjednodušit pravidla pro malé a střední podniky, což podrobněji popisují Seznam Zprávy či Aktuálně, věnuje se Draghi v hloubkové analýze reportu „odstraňování rozdílů”, a tím logicky také vzdělávání.

Vojtěch Petrů: „Zaměstnavatelé gymnazisty nechtějí.“ Kraje odmítají posilovat všeobecné obory

Část nových krajských radních pro školství odmítá posilovat všeobecné vzdělávací obory a odvolává se přitom na poptávku zaměstnavatelů. Odborníci, ministerstvo školství i sami rodiče přitom navýšení kapacit gymnázií a lyceí žádají.

Projev premiéra Petra Fialy na odborné konferenci Školství 2025

Premiér Petr Fiala vystoupil 3. prosince 2024 s úvodním projevem na konferenci Školství 2025.

Zuzana Najvrtová: Nová všeobecná lycea dají studentům víc času na rozmyšlenou, čím se chtějí stát

Nová všeobecná lycea od září roku 2025 zavedou čtyři školy. Obor může ulevit přetíženým gymnáziím, studenty připraví na vysokou školu nebo budoucí zaměstnání.

Ondřej Šteffl: Reforma vzdělávání, která nikam nevede. Lépe zastavit než vjet na slepou kolej

Ministerstvo školství spěchá, aby do konce roku 2024 schválilo nový Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Tento klíčový dokument by měl určit, co a jak se budou české děti učit v příštích letech, a měl by také vyškrtat, co už se učit nemají. Jenže ambiciózní plán se dostává do vážných problémů a množí se hlasy volající po jeho zastavení. Což by bylo podle všeho to nejlepší, co lze pro české školství udělat.

Vladimír Kroc: Plaga – Generace Alfa přinese změny vysokoškolského vzdělávání. Běžné budou kratší studijní cykly

Schválení vládní novely vysokoškolského zákona ve sněmovně předcházelo překvapující množství názorových střetů. „Bylo potřeba, aby se technické změny, které se za osm let od minulého zákona nasbíraly, dostaly do praxe,“ říká pro Radiožurnál předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, bývalý ministr školství Robert Plaga.

Vysoké školy se výrazně změní, rozhodli poslanci. Odmítli omezení univerzitních samospráv

Podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení upraví vládní novela vysokoškolského zákona, kterou schválila Sněmovna. Poslanci předlohou změnili postavení akreditačního úřadu, který má být nově samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol. Novelu teď dostanou k posouzení senátoři. Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ) oceňují změny v doktorském studiu, naopak kritizují změny v akreditacích.

Kvalita českého školství: Mistrovství v průměrnosti za podprůměrné finance

Matematika, kreativita, finanční gramotnost: Kde české školy vynikají a kde zaostávají? Výsledky českých žáků klesají každým mezinárodním měřením, ale držíme si průměr až lehký nadprůměr. Rodinné zázemí se stává překážkou. Výrazné problémy máme ve vztazích.

Markéta Honová: V matematice bývali Češi nejlepší, teď výsledky žáků klesají. Chybí nám učitelé, říká Nešetřil

Chtěl se stát matematikem, nakonec ho ale zlákal byznys. Před sedmi lety prodal jedné z největších softwarových firem světa Oracle za miliardy svůj start-up Apiary, pak založil neziskovou organizaci Česko.Digital. Následovala kariérní pauza, v níž se Jakub Nešetřil věnoval hlavně rodině. Když ale začal přemýšlet, do čeho nového by se pustil, oslovil ho zakladatel firmy Qminers specializující se na algoritmické obchodování Petr Zahradník s tím, že by chtěl rozšířit svůj projekt Matika Česku.

Markéta Hronová: IT byznysmeni „dorovnávají“ platy učitelům matematiky. Udržet ve školství je má nový nadační fond

Učitelé matematiky stárnou a odchází do důchodu, nových ale do škol přichází jen málo. Dva úspěšní byznysmeni proto nyní společně zakládají nadační fond, který chce na problém upozornit. Vychází ze staršího projektu Matika Česku, který už nyní přispívá začínajícím učitelům matematiky k platu, aby kvůli financím neodcházeli do byznysu. Fond v tom nyní pokračuje, podnikatelé ale chtějí podporu dál rozšiřovat a získat pro ni více donorů.

Lucie Slejšková: Pracuje se na tom, aby nové RVP bylo konkrétnější. To je dobře, chyba je v načasování

Nový rámcový vzdělávací program – národní kurikulum pro základní vzdělávání má být schválen do konce roku 2024. NPI a jeho pracovní týmy, kterým byla práce na RVP svěřena, ale poměrně nedávno dostaly za úkol významně konkretizovat očekávané výsledky učení, což je, zjednodušeně řečeno, popis toho, co mají děti v klíčových obdobích vzdělávání zvládnout. Tento popis má definovat, jak přesně vypadá kompetence žáka ve vztahu k dané oblasti a danému tématu. A má být součástí RVP.

Josef Mačí: Ministerstvo školství zvažuje, že úplně obrátí přijímačky na střední

Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) se MŠMT kloní k tomu, aby se proces přijímacího řízení obrátil – tedy nejdříve by děti skládaly testy a až potom by se hlásily na střední. Mohlo by to pomoct při rozhodování.

Odborníci: Šanci žáků na přijetí na SŠ ovlivňují kapacity škol i rodinné zázemí

Šanci žáků na přijetí na střední školu ovlivňují kapacity nabízených škol v daném regionu, možnost dětí účastnit se přípravných kurzů či jejich rodinné zázemí. 

Přijímací řízení se musí dát vyvíjet, shodli se panelisté kulatého stolu. Přijímací zkouška by měla být před podáním přihlášek

Podobu přijímacího řízení je potřeba dál měnit. Shodli se na tom účastníci kulatého stolu SKAV a EDUin. Zástupci MŠMT, zřizovatelů i další odborníci diskutovali i o tom, jak může změna vypadat.

Markéta Vozková: Jak rozpohybovat české děti? Dopřát jim dobrodružství v přírodě a tělocvik oživit trenéry

Více než polovina dívek a skoro polovina chlapců z českých základních a středních škol dosáhla v roce 2023 při testování fyzické zdatnosti podprůměrných výsledků. Pro některé děti jsou totiž dvě vyučovací hodiny tělesné výchovy týdně jediným pohybem, Česká republika je tak na chvostu Evropské unie v počtu hodin tělesné výchovy ve výuce. Nedostatek fyzické aktivity v dětství ovlivňuje jak zdraví, tak schopnost zvládat stres, upozorňují hosté podcastu Reparát.

Markéta Hronová: Žáci v malých školách mají horší výsledky. Slučování škol přinese obcím více peněz a dětem kvalitnější vzdělání

Stát chce, aby menší obce více sdílely své školy. Buď by mohly mít jednu budovu pro více vesnic, takže by stavěly nové školy svazkově, nebo administrativně slučovaly již existující školy. Podle nové analýzy PAQ Research pro Výroční konferenci Aspen Institute CE je malých či málo naplněných škol v Česku polovina. Kdyby se sloučily, získaly by z rozpočtu více peněz, které by mohly použít na psychology či logopedy, kteří v malých školách obvykle chybí, nebo úředníky, kteří pomohou ředitelům s papírováním.

Jan Prokeš: V příštích deseti letech zanikne 355 tisíc pracovních pozic. Kterým oborům se raději vyhnout?

Přibližně milion lidí dnes v Česku pracuje na pozicích, které jsou ohroženy změnami v ekonomice. Více než třetina těchto pracovních míst nebude za deset let existovat. Zaměstnanci, kteří tuto práci v současnosti vykonávají, budou muset buď přejít na nově vytvořené pozice v souvisejících oborech, nebo je čeká podstatná rekvalifikace.

Bořivoj Brdička: ICILS 2023

Reakce na výsledky mezinárodního šetření IEA ICILS 2023 se zamyšlením nad důvody našeho skvělého umístění.

Srovnání 34 zemí: V počítačové a informační gramotnosti jsou čeští žáci druzí

V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil na tiskové konferenci ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromaždování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.

EDUin: Co nabídne všeobecné lyceum a jak se bude lišit od stávajících forem středoškolského studia?

Na říjnové konferenci Curriculum byly představeny záměry MŠMT/NPI s inovací oborové soustavy středoškolského studia, včetně nového oboru – tzv. všeobecného lycea, který se začne pilotovat již od příštího školního roku. Přestože se o všeobecném lyceu mluvilo už nějakou dobu, oficiální představení konceptu přineslo otázky.

Petr Šabata: Rozpočtu na vzdělávání chybí nejen miliardy, ale hlavně srozumitelnost

Ministerstvo školství má v rozpočtu na příští rok skoro 291 miliard korun – to je bezmála o 18 miliard víc než letos. Ani solidním navýšením kabinet Petra Fialy nesplní slib vynakládat na vzdělání aspoň průměr vyspělých zemí. O příležitost dodržet slovo u své velké priority ale přišel už s minulými rozpočty, ne teď.

EDUin: Zvyšme šanci na úspěch revize RVP, školy to bez podpory nezvládnou

EDUin apeluje na decision makery: vyřešte problémová místa kurikula a připravte nutné podmínky pro jeho úspěšnou implementaci. Jinak se reforma nezdaří.

Klára Poddaná: Češi si školství pochvalují výrazně víc než Němci

Lidé hodnotí kvalitu vzdělávacího systému v Česku lépe než loni. Přes třetinu dotázaných ji označilo jako dobrou, což je více než v Německu či Polsku. Z dat také vyplývá, že kvalitu vzdělávání hodnotí lépe lidé s vyšším vzděláním.

Markéta Hronová: Návrat k biflování? Ministerstvo v tichosti mění reformu vzdělávání, školám chce učivo opět diktovat

Ke konci letošního roku má ministerstvo školství zveřejnit nová pravidla výuky na základních školách. Původní záměr reformy byl provzdušnit učivo a zbavit se biflování konkrétních znalostí. Jenže resort teď v tichosti otočil a bez odborné diskuse nařídil změny. Školy tak mají místo dosud zamýšlené větší volnosti a obecněji formulovaných dovedností dostat na stůl mnohem svázanější a hlavně podrobnější popis toho, co přesně mají žáci umět. Na co dosud stačilo pár slov, se tak nově popisuje v celých odstavcích. 

Kathrin Sprenger: Pětiminutovky. Hry na celý rok pro MŠ

Tvořivé hry, které vás provedou celým školním rokem! Pro každé roční období kniha nabízí výběr aktivit s příběhy, otázkami a hrami, které rozvíjí dětskou pozornost a představivost.

Je nás víc! Do Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vstoupila Asociace podnikavé Česko

Členem Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) se stala Asociace podnikavé Česko. SKAV, střešní platforma pro organizace usilující o pozitivní změny ve vzdělávací politice a ve vzdělávacím systému, má díky tomu již 37 členů.

Jitka Polanská: Pohled na inteligenci a kognitivní nadání se změnil. Naše školní a poradenská praxe na to často nedbá, říká Šárka Portešová

Mimořádně nadané dítě může být i pomalé, mít špatnou pracovní paměť nebo může dělat triviální chyby, říká akademička z Masarykovy univerzity.

Jan Pokorný: Střední školství je nejužší bod vzdělávacího systému, myslí si Prokop. Systém nutí rodiče k taktizování

Společnost PAQ Research zveřejnila studii, dle které chce třetina rodičů pro své dítě všeobecnou střední školu. Ty v současné době pojmou pouze necelou pětinu deváťáků. „Kdyby škol bylo víc, tak potenciální poptávka je až na padesáti procentech,“ řekl sociolog Daniel Prokop v pořadu Život k nezaplacení na Radiožurnálu.

Markéta Hronová: Na gymnázia chce mnohem víc studentů, než si kraje dosud myslely, ukazuje nová analýza

Gymnázium považuje za ideální školu pro své dítě třetina rodičů. Ve skutečnosti na ně však z různých důvodů odchází jen 18 procent deváťáků. Vyplývá to z nové analýzy výzkumné organizace PAQ Research, kterou mají HN k dispozici. Zjištěná čísla tak nabourávají dosavadní argumenty krajů o tom, že všeobecných oborů nepotřebují víc, protože o ně není takový zájem.

EDUin: Zavedení cizího jazyka od první třídy v tuto chvíli přinese víc škody než užitku

Ministerstvo školství navrhuje, aby měly základní školy povinnost vyučovat cizí jazyk (nejčastěji angličtinu) od 1. ročníku ZŠ a další cizí jazyk od 6. ročníku ZŠ. Změna se má promítnout už v novém Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.

Lucie Kocurová: Země smutných dětí, které se netěší do školy. Proč je v Česku situace horší než jinde a jak z toho ven

Obrázek dětství, jak na něj často nostalgicky vzpomínáme, je plný radosti, smíchu, kamarádů a celkového pocitu štěstí. Jenže data ukazují, že to s tou radostí a štěstím u českých dětí už nějakou dobu není tak úplně žhavé. Zejména se to týká dětí na druhém stupni základní školy a nižším stupni víceletých gymnázií, a ještě ve větší míře dívek než chlapců. Nad tím, proč tomu tak je, a zda se s tím dá něco dělat, se v komentáři zamýšlí Lucie Kocurová.

Anna Brzybohatá: Náš stát trpí schizofrenií místní samosprávy a centrální státní správy. Největší problém je v krizovém řízení, říká ředitel jedné ze zaplavených škol

Je potřeba vyřešit krizové řízení v malých obcích, aby se situace neopakovala. Armáda mohla být na místě už dopředu, neskutečně pomohla řešit chaos, říká Petr Studnička, ředitel ZŠ a MŠ Zátor.

Jana Divinová: Bez kvalitních ředitelů nebudou kvalitní školy, shodli se experti na Lepším Česku

Byrokracie, neochota a neschopnost něco změnit, málo dobrých ředitelů i učitelů, politizace i nastupující generace, která nechce převzít odpovědnost. To je jen krátký výčet problémů, které podle odborníků trápí tuzemské školství.

Jan Křovák: Vysoké školy se bouří. Snaha poslanců o omezení autonomie univerzit je nepřípustná, varují

Vysoké školy se bouří proti snaze poslanců výrazně změnit principy jejich fungování a navíc netransparentním způsobem pomocí pozměňovacích návrhů prakticky bez konzultace se samotnými univerzitami. Rada vysokých škol (RVŠ) se obává mimo jiné omezení autonomie vysokých škol, Česká konference rektorů (ČKR) řeší především novelu Národního akreditačního úřadu a legislativní nepřehlednost.

Markéta Hronová: Místo vyznamenání odchod. Šéf Cermatu chtěl modernizovat, ale dohnaly ho spory s podřízenými

Málokdo věřil, že Cermat, který připravuje přijímací zkoušky na střední školy a maturity, zvládne za rok elektronizovat systém přijímacího řízení na střední školy. Ředitel instituce Miroslav Krejčí se přesto do tohoto úkolu pustil. Spuštění se nakonec kvůli chybě o den odložilo, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se za něj však postavil a nakonec jeho práci řada odborníků na IT vyzdvihla, a někteří ho dokonce navrhovali na státní vyznamenání. Ne však zaměstnanci Cermatu. Kvůli vleklým sporům s nimi Krejčí ke konci října po dvou letech v úřadu rezignuje. Modernizaci IT systémů se bude věnovat v nové funkci přímo v resortu školství.

MŠMT: Ředitel Krejčí dál pokračuje ve spolupráci s MŠMT na digitalizaci agend

Ministr školství Mikuláš Bek společně s ředitelem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslavem Krejčím dnes informovali o personálních změnách ve vedení organizace. Ředitel Krejčí rezignoval na funkci ředitele Cermatu k 31. 10. 2024 a bude dál spolupracovat s MŠMT na přípravě digitalizace klíčových agend a dalším rozvoji systému DiPSy. Dočasným vedením Cermatu bude pověřena zástupkyně ředitele Barbora Rosůlková, která zajistí kontinuitu činnosti organizace.

Lukáš Matoška: Méně biflování, víc gramotnosti, slibuje ministerstvo školství. „Chybí další kroky,“ říká poslankyně

Nový rámcový vzdělávací program pro základní školy ustupuje od encyklopedického přístupu a dává prostor i tématům genderu nebo menšin. „Děti mají nejenom něco umět vyjmenovat, ale umět to použít,“ říká v pořadu Pro a proti náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). „Návrh příliš neodpovídá tomu krásně formulovanému cíli,“ namítá místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Nina Nováková (KDU-ČSL).

Rezignace ředitele CERMAT nesmí ohrozit reformu přijímacího řízení na střední školy

Podoba přijímacího řízení na střední školy je dlouhodobě kritizována. Odstupující ředitel CERMAT Miroslav Krejčí pomohl vyřešit jeden z jejích velkých problémů, a to je přechod na digitální zpracování celého řízení. U toho by to ale nemělo zůstat. Je třeba zrevidovat způsob, jakým hodnotíme výsledky vzdělávání žáků na konci základní školy a přijímáme mladé lidi ke studiu na středních školách.

SKAV: Zachovejme v RVP ZV prostor pro nabývání všech klíčových kompetencí

Toto stanovisko se vyjadřuje k informacím o návrhu ministra školství Mikuláše Beka a MŠMT k ukotvení rozšířené výuky cizích jazyků do Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV).

Ministr Bek zvažuje změny ve výuce cizích jazyků. U kulatého stolu SKAV a EDUin se diskutovalo o tom, zda to může přispět ke zvýšení jazykové kompetence dětí

Během prázdnin ministr Mikuláš Bek oznámil, že chce těsně před dokončením revize kurikula pro základní školy zvážit změny ve výuce cizích jazyků. Konkrétně jde o zavedení povinné výuky prvního cizího jazyka od 1. třídy a povinné výuky dalšího cizího jazyka od 6. třídy, zároveň by se měla zvýšit úroveň jazykových kompetencí, s nimiž mají děti základní školu opouštět. To vyvolalo diskusi, která se soustředila především na kapacity škol a jejich možnosti takovou výuku zajistit.

Předčasné odchody studentů ze školy stojí stát spoustu peněz. Bez střední školy mají odpadlíci daleko menší šanci se uplatnit, ukazují data

Naučené znalosti, získané dovednosti, certifikát o úspěšně ukončeném vzdělání a perspektivní výhled práce do budoucna. Výhody dokončení střední školy se zdají být jasné. V Česku ale ne vždy táhnou. Předčasné odchody ze vzdělávání jsou problémem nejen tuzemska, ale trápí také řadu zemí Evropské unie. Ukazují to data poslední publikace Education at a Glance.

Důvody odchodu kantorů se liší podle věku. plat je zásadní hlavně u mladých

Více než 13 % učitelů českých základních škol chce opustit svou profesi. Faktory vedoucí k tomuto rozhodnutí jsou ale odlišné u mladých kantorů a u jejich kolegů, kteří jsou na konci své kariéry. Zatímco u mladých hraje stěžejní roli nízký plat, u starších učitelů už rozhodují jiné faktory. Vyplývá to z analýzy Jany Strakové a Jaroslavy Simonové z Národního institutu SYRI.

Animovaný film Buffalo Kids si získal srdce diváků

V letošní silné konkurenci animovaných filmů se Buffalo Kids, který měl premiéru minulý týden, podařilo zaujmout díky své emotivní hloubce a poutavému příběhu. Na databázi ČSFD film získal úctyhodných 80 % a i zahraniční kritici ho hodnotí pozitivně. Ve Španělsku, kde vznikl, se stal nejúspěšnějším nezávislým animovaným filmem roku 2024.

Asociace ředitelů základních škol: Nekoncepční a „nedotažené“ změny nejsou pedagogickou veřejností přijímány

Ve dnech 9.–11. října 2024 proběhla 60. valná hromada Asociace ředitelů základních škol ČR. Diskutována byla například témata slučování škol, převodu financování nepedagogů, revize rámcových sdělovacích programů, výuky cizích jazyků, komunikace ministerstva školství, omezování odkladů povinné školní docházky…

Josef Mačí: Práce, kterou nikdo nechce, a školy jsou bez ředitelů

Nejenže se o post ředitele nejčastěji uchází jen jeden zájemce. Některé školy ani do vedoucí pozice nikoho nenajdou.

Jan Křovák: Slučování škol peníze neušetří. Chybí i analýza dopadu na kvalitu vzdělávání, zní z ANO

Návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, by chtěl šéf MŠMT Mikuláš Bek (STAN) předložit vládě do konce října. Na jedné straně zaznívá podpora návrhu spojená s uvolněním administrativy na menších školách, na straně druhé kritika, že ředitelům sloučení nepomůže a naopak chybí dopadová studie na to, jaký vliv bude změna mít na kvalitu vzdělávání.

Markéta Hronová: Budoucnost středních škol – výuční list s hodnotou maturity a radikální seškrtání oborů. Které nepřežijí?

Zjednodušit a zpřehlednit, to bylo cílem ministerstva školství, když se pustilo do inovace nabídky středoškolských oborů. Místo dosavadních 281 by jich nově mělo být kolem stovky. Resort společně s Národním pedagogickým institutem představily na odborné konferenci i další změny ve středním vzdělávání. Už příští rok v září plánují otevřít úplně nový typ střední školy. A do deseti let by pak výuční list mohl mít stejnou hodnotu jako maturitní vysvědčení.

Petr Švihel: Místo na střední školu na úřad práce. Může to být skvělý rok, tvrdí ředitel

Rok, který nebude promarněný, ale naplněný praxí a kurzy. Šéf Úřadu práce Daniel Krištof popisuje, jak může vypadat alternativní plán B pro mladé, kteří se nedostanou na střední školu a skončí místo toho v evidenci nezaměstnaných.

Petr Švihel: Na úřadech práce v září skončil rekordní počet nezletilých

Nová data z evidence uchazečů a zaměstnání dokládají pokračující trend: Poslední čtyři roky roste počet lidí mladších 18 let na úřadech práce. Připočítávají se ale i mladiství uprchlíci z Ukrajiny.

Hana Vaverková: Jak jsme chytali ryby….

Hudebkáři, metodici, tvůrci RVP – nečtěte to!!!

Barbora Doubravová: Nezralé děti ztratí právo na odklad. Ve školách přibude neúspěšných, varuje odborník

Působí roztěkaně, není sociálně zralé a připravené na školu. Podobně vypadají doporučení psychologické poradny, aby dítě nastoupilo do první třídy o rok později. Odklad má skoro čtvrtina dětí, nejvíc v Evropě. Vláda schválila novelu, která má praxi zásadně omezit. Shodli se na ní politici všech stran. "Má to ale rizika, může narůst neúspěšnost dětí na základní škole," varuje analytik.

Bek: Pokud se financování nepedagogů nepřevede na zřizovatele, zaplatí je stát z rozpočtové rezervy

Příjmy obcí a krajů na provoz škol by měly být v příštím roce navýšeny o dalších deset miliard korun. Souvisí to s převodem financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele. Novinářům to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Předpokládá se, že by se financování školníků, kuchařek či hospodářek mohlo změnit od nového školního roku, tedy od září 2025. Potřeba je změna zákona o rozpočtovém určení daní i novelizace školského zákona.

EDUin: Ministerstvo školství postupuje při plánování rozpočtu v rozporu se zákonem

Ministr školství Mikuláš Bek dnes na tiskové konferenci představil detailnější rozpočet svého úřadu pro rok 2025. Ministerstvo pracuje s variantou, která zatím ale nemá legislativní oporu.

MŠMT: Rozpočet školství přesáhne 290 miliard korun. Největší nárůst zaznamenají vysoké školy

Téměř 35 miliard korun by měl podle vládou schváleného návrhu rozpočtu v roce 2025 činit objem závazného ukazatele „vysoké školy“. Oproti schválenému rozpočtu na rok 2024 se jedná o zvýšení o 4 miliardy korun. Celkově dosáhne rozpočet kapitoly školství na příští rok téměř 291 miliard korun. Návrh rozpočtu resortu školství, kterým se bude v příštích týdnech v rámci schvalování státního rozpočtu zabývat Poslanecká sněmovna, představil na tiskové konferenci ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek.

Markéta Hronová: Žáci se měli učit lehčí matematiku, ale banky a ministerstvo financí řekly ne. Experti museli předělat osnovy

Odborníci v současnosti dokončují nové osnovy pro školy, skupina matematiků ale musela svou verzi předělat. Původně pro žáky nastavili příliš nízkou úroveň znalostí. To se podle informací HN nelíbilo ministerstvu financí ani některým bankám a požadovaly úroveň učiva, kterou by měli žáci zvládnout, zvýšit.

Josef Mačí: Slučovat školy? Zlepšit vzdělávání a ušetřit jde i jinak, říkají odborníci

Ministerstvo školství plánuje, že se budou školy slučovat. Odborníci ale navrhují jiné řešení, které by mohlo přinést nejen asi dvoumiliardovou úsporu, ale také zvýšit kvalitu škol.

Judy Galbraith: Vím si rady s nadáním. Nadané děti doma i ve škole

Říkají ti někdy, nebo docela často, že jsi chytrá nebo chytrý? Jdou ti věci rychleji než spolužákům, máš různé speciální zájmy a často toho víš víc než paní učitelka? Pak jsi nadané dítě.

Michaela Raková: Jak být podnikavý a měnit svět? Hledejte v něm příležitosti, ne problémy

Podnikavost je jednou z klíčových kompetencí, kterou je nutné pěstovat v rámci vzdělávacího systému. Pro řadu Čechů jde ale o nejasný termín – a to se už třetím rokem pokouší změnit Asociace podnikavé Česko. „Snažíme se české veřejnosti vysvětlovat, že právě podnikavost je klíčová pro naši budoucnost,“ říká vedoucí asociace Anna Kačabová.

Daniela Vrbová: Tomáš Hazlbauer – Ne každý se v rodině naučí vycházet s dalšími. Je potřeba to trénovat, pomáháme s tím školám

Občanská výchova a zejména výchova k demokracii připomíná někdy tanec na tenkém ledě. Pravidelná nízká volební účast v Česku dokládá, že o demokracii je potřeba mluvit – v rodině i ve škole. „Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti, protože prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ upozorňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Tomáš Hazlbauer, ředitel Centra pro demokratické učení.

Tomáš Svoboda, Šárka Tomečková: Deset let jsme si to mazlili. Teď nemáme nic. Zatopené školy začínají od nuly

Po covidové pandemii některé děti v zaplavených oblastech znovu zakusí distanční výuku. Mateřské i základní školy počítají škody v desítkách milionů korun.

Bek: Ministerstvo nejvíce zasaženým školám vypomůže finančně i kontejnery

O tom, jakými finančními prostředky ministerstvo školám v zasažených oblastech pomůže, se bude rozhodovat v příštím týdnu. Nejvýraznější část by měla jít na rekonstrukce budov, investovat se však bude i do přechodných opatření.

Markéta Hronová: Osm let s inkluzí: neefektivní a pro třídu málo přínosná, myslí si většina učitelů. Kde je problém?

Dvě třetiny učitelů v nové studii uvedly, že nejsou přesvědčeni o prospěšnosti inkluze pro všechny žáky. Po osmi letech, kdy se díky změně zákona do škol ve velké míře dostali asistenti pedagoga, aby se i děti s různým znevýhodněním mohly vzdělávat ve svých spádových školách, stále veřejnost nevnímá společné vzdělávání všech žáků pozitivně. Podle odborníků je to pozůstatek socialistického „schovávání“ handicapovaných lidí mimo běžnou společnost a bude trvat ještě několik generací, než se postoje lidí změní. Učitelé ale upozorňují na reálné problémy.

Josef Mačí: Vysoké školy pobouřila novela. Končit má i Plaga

Přes pozměňovací návrhy se má měnit zákon o vysokých školách. Rada vysokých škol je postupem ministerstva „pobouřena“. Měnit se má i šéf úřadu. Teď jím je exministr školství Robert Plaga. Podle něj jde o „osobně motivovaný“ krok.

Markéta Hronová: Studenti učí studenty – Praha otevře nový typ školy, má pomoci s kapacitou i praxemi vysokoškoláků. Místo zatím tají

Praha se dlouhodobě potýká s nedostatkem míst na žádaných gymnaziálních oborech, pedagogické fakulty zase léta čelí kritice, že studenti se učí pouze teorii a praxe jim chybí. Nový projekt takzvané klinické školy má řešit oba tyto problémy najednou – zvýšit kapacity středních škol a zároveň umožnit studentům učitelství na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy úzký kontakt s praxí.

Nikola Šrámková: EDUin – Na co myslet v oblasti vzdělávání při uzavírání krajské koalice

Vítěze krajských voleb již známe. Nyní nastává klíčová fáze, kdy musí politické strany a hnutí nalézt společnou řeč a vytvořit funkční koalice. Při formování koalic je nezbytné se zaměřit nejen na ideologickou blízkost mezi jednotlivými subjekty, ale především na společné priority. Jednou z těchto priorit by mělo být vzdělávání, které hraje zásadní roli v rozvoji regionu a jeho budoucí konkurenceschopnosti.

Josef Mačí: Pražská katastrofa. Děti v české metropoli nemá kdo učit

Sehnat učitele v Praze je čím dál větší problém. Ředitelé hovoří o katastrofální situaci. Ministerstvo školství chce jejich nedostatek také v některých dalších místech republiky řešit navýšením počtu studentů pedagogických fakult.