pf 2025

 

Josef Mačí: Co se budou učit děti? Na poslední chvíli se dějí velké změny

Do konce roku má být reforma výuky schválena, ještě se ale podnikají dílčí změny. Kritizovaný povinný výčet toho, co by měl žák zvládnout, by měl být nakonec dobrovolný, padlo na poslední schůzce na ministerstvu školství.

Jan Lipold: Číst mezi řádky není potřeba. Stačí číst vůbec

Něco si přečíst a umět si to přebrat, jsou dvě hodně různé věci, ukázal průzkum.

Markéta Hronová: S výukou brzděte. Školky to s přípravou na první třídu přeháněly, nově mají zvolnit

Mateřské školy mají připravovat děti na školu, ale jinak, než si velká část z nich myslí. Děti se nemají učit písmena, číslice ani vyplňovat pracovní listy. Školky by se měly zaměřit spíše na spolupráci a rozvoj motoriky pomocí běžných činností, jako je třeba navlékání korálků. Vyplývá to z nových pravidel, která minulý týden schválil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), zveřejní je v polovině ledna. Podle nich se má ve školkách vzdělávat od roku 2027, dobrovolně je mateřinky mohou využít už od příštího září.

Jitka Polanská: K návrhu nového kurikula se nyní kriticky vyjadřují i ti, kteří změnu chtěli, říká učitelka matematiky a členka Expertního panelu pro revizi RVP ZV

Expertní panel pro Revizi RVP se probudil z hibernace a popsal ministrovi kritická místa chystaného kurikula pro základní vzdělávání. Naslouchal nám, říká členka panelu.

Karolina Koubová: Debata o vzdělávacích plánech skončila, tvrdí náměstek. Analytička: Na změnu myšlení rok dva nestačí

Ministerstvo školství hodlá do konce roku schválit revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP). Některé odborné spolky ale chtějí zavedení nových plánů o rok posunout. „Pro školy je to hodně zásadní věc a musí být dobře připravené,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti analytička EDUin Lucie Slejšková. „Diskuze o základním dokumentu je u konce. Už bychom se cyklili,“ zdůrazňuje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Konference Strategie 2030+ zhodnotila posuny ve vzdělávání a představila další priority

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na konferenci 12. 12. představilo aktuální stav naplňování Strategie 2030+ a další priority rezortu vycházející z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR do roku 2027.

Pohled Vlaďky Spilkové na setkání PAU a výzva k další diskusi

Vlaďka se ve své vzpomínce i komentáři ještě vrací k setkání PAU a vyzývá k další diskusi o vývoji za uplynulých 35 let.

Ondrovo shrnutí na závěr diskuse po setkání PAU 2024

Po setkání bývalých členů PAU se rozvinula e-mailová diskuse. Ondřej Hausenblas ji shrnul ze širšího nadhledu.

Záviš Dobiášovský: Poslední z nejsilnějších ročníků míří na střední školy. Tisíce dětí zřejmě opět čeká zklamání, zní i ze škol

Na střední školy se brzy začnou hlásit děti z ročníku, v kterém se narodilo přes 115 tisíc dětí. Je to poslední z nadprůměrně silných ročníků narození 2008 – 2010 a stejně jako děti z předchozích let čeká tyto ročníky zřejmě náraz na nedostatečné kapacity středních škol. Rodiče se tak musí připravit na násobné převisy přihlášek i na zklamání dětí, z nichž se nemalá část podobně jako v minulém roce zřejmě nedostane kupříkladu na maturitní obory, ačkoliv o to stojí.

A reakce na diskusi při setkání PAU po letech

Hana Vaverková: Setkání PAU po letech 2024

Občanské sdružení PAU – Přátelé angažovaného učení ­­­– bylo založeno v roce 1991 v Praze na setkání zorganizovaném „otcem zakladatelem“ Standou Červenkou. Byl prvním učitelem v republice, který si na MŠMT vynutil možnost nahradit známky slovním hodnocením.

Zemřel Jan Kovařovic

Vážení přátelé, dovoluji si Vám předat smutnou zprávu o úmrtí Ing. Jana Kovařovice, CSc., který byl předsedou NEMES a čestným členem SKAV. Poslední rozloučení proběhne 11. 12. v 15.00 v kostele v Pzaze – Kolodějích.

Doporučení z Draghiho zprávy ukazují možnou cestu, jak zkvalitnit vzdělávací systém nejen v Evropě, ale i v Česku

Evropská komise si nechala vypracovat od bankéře, ekonoma a bývalého italského premiéra Maria Draghiho zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Dokument popisuje příčiny špatného stavu evropské ekonomiky a to, kde má Evropa zabrat, aby její ekonomika nerostla pomaleji než ekonomika USA nebo Číny. Kromě toho, že je podle zprávy potřeba více investovat, dokončit nastavení pravidel jednotného trhu, omezit byrokracii nebo zjednodušit pravidla pro malé a střední podniky, což podrobněji popisují Seznam Zprávy či Aktuálně, věnuje se Draghi v hloubkové analýze reportu „odstraňování rozdílů”, a tím logicky také vzdělávání.

Vojtěch Petrů: „Zaměstnavatelé gymnazisty nechtějí.“ Kraje odmítají posilovat všeobecné obory

Část nových krajských radních pro školství odmítá posilovat všeobecné vzdělávací obory a odvolává se přitom na poptávku zaměstnavatelů. Odborníci, ministerstvo školství i sami rodiče přitom navýšení kapacit gymnázií a lyceí žádají.

Projev premiéra Petra Fialy na odborné konferenci Školství 2025

Premiér Petr Fiala vystoupil 3. prosince 2024 s úvodním projevem na konferenci Školství 2025.

Zuzana Najvrtová: Nová všeobecná lycea dají studentům víc času na rozmyšlenou, čím se chtějí stát

Nová všeobecná lycea od září roku 2025 zavedou čtyři školy. Obor může ulevit přetíženým gymnáziím, studenty připraví na vysokou školu nebo budoucí zaměstnání.

Ondřej Šteffl: Reforma vzdělávání, která nikam nevede. Lépe zastavit než vjet na slepou kolej

Ministerstvo školství spěchá, aby do konce roku 2024 schválilo nový Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Tento klíčový dokument by měl určit, co a jak se budou české děti učit v příštích letech, a měl by také vyškrtat, co už se učit nemají. Jenže ambiciózní plán se dostává do vážných problémů a množí se hlasy volající po jeho zastavení. Což by bylo podle všeho to nejlepší, co lze pro české školství udělat.

Vladimír Kroc: Plaga – Generace Alfa přinese změny vysokoškolského vzdělávání. Běžné budou kratší studijní cykly

Schválení vládní novely vysokoškolského zákona ve sněmovně předcházelo překvapující množství názorových střetů. „Bylo potřeba, aby se technické změny, které se za osm let od minulého zákona nasbíraly, dostaly do praxe,“ říká pro Radiožurnál předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, bývalý ministr školství Robert Plaga.

Vysoké školy se výrazně změní, rozhodli poslanci. Odmítli omezení univerzitních samospráv

Podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení upraví vládní novela vysokoškolského zákona, kterou schválila Sněmovna. Poslanci předlohou změnili postavení akreditačního úřadu, který má být nově samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol. Novelu teď dostanou k posouzení senátoři. Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ) oceňují změny v doktorském studiu, naopak kritizují změny v akreditacích.

Kvalita českého školství: Mistrovství v průměrnosti za podprůměrné finance

Matematika, kreativita, finanční gramotnost: Kde české školy vynikají a kde zaostávají? Výsledky českých žáků klesají každým mezinárodním měřením, ale držíme si průměr až lehký nadprůměr. Rodinné zázemí se stává překážkou. Výrazné problémy máme ve vztazích.

Markéta Honová: V matematice bývali Češi nejlepší, teď výsledky žáků klesají. Chybí nám učitelé, říká Nešetřil

Chtěl se stát matematikem, nakonec ho ale zlákal byznys. Před sedmi lety prodal jedné z největších softwarových firem světa Oracle za miliardy svůj start-up Apiary, pak založil neziskovou organizaci Česko.Digital. Následovala kariérní pauza, v níž se Jakub Nešetřil věnoval hlavně rodině. Když ale začal přemýšlet, do čeho nového by se pustil, oslovil ho zakladatel firmy Qminers specializující se na algoritmické obchodování Petr Zahradník s tím, že by chtěl rozšířit svůj projekt Matika Česku.

Markéta Hronová: IT byznysmeni „dorovnávají“ platy učitelům matematiky. Udržet ve školství je má nový nadační fond

Učitelé matematiky stárnou a odchází do důchodu, nových ale do škol přichází jen málo. Dva úspěšní byznysmeni proto nyní společně zakládají nadační fond, který chce na problém upozornit. Vychází ze staršího projektu Matika Česku, který už nyní přispívá začínajícím učitelům matematiky k platu, aby kvůli financím neodcházeli do byznysu. Fond v tom nyní pokračuje, podnikatelé ale chtějí podporu dál rozšiřovat a získat pro ni více donorů.

Lucie Slejšková: Pracuje se na tom, aby nové RVP bylo konkrétnější. To je dobře, chyba je v načasování

Nový rámcový vzdělávací program – národní kurikulum pro základní vzdělávání má být schválen do konce roku 2024. NPI a jeho pracovní týmy, kterým byla práce na RVP svěřena, ale poměrně nedávno dostaly za úkol významně konkretizovat očekávané výsledky učení, což je, zjednodušeně řečeno, popis toho, co mají děti v klíčových obdobích vzdělávání zvládnout. Tento popis má definovat, jak přesně vypadá kompetence žáka ve vztahu k dané oblasti a danému tématu. A má být součástí RVP.

Josef Mačí: Ministerstvo školství zvažuje, že úplně obrátí přijímačky na střední

Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) se MŠMT kloní k tomu, aby se proces přijímacího řízení obrátil – tedy nejdříve by děti skládaly testy a až potom by se hlásily na střední. Mohlo by to pomoct při rozhodování.

Odborníci: Šanci žáků na přijetí na SŠ ovlivňují kapacity škol i rodinné zázemí

Šanci žáků na přijetí na střední školu ovlivňují kapacity nabízených škol v daném regionu, možnost dětí účastnit se přípravných kurzů či jejich rodinné zázemí. 

Přijímací řízení se musí dát vyvíjet, shodli se panelisté kulatého stolu. Přijímací zkouška by měla být před podáním přihlášek

Podobu přijímacího řízení je potřeba dál měnit. Shodli se na tom účastníci kulatého stolu SKAV a EDUin. Zástupci MŠMT, zřizovatelů i další odborníci diskutovali i o tom, jak může změna vypadat.

Markéta Vozková: Jak rozpohybovat české děti? Dopřát jim dobrodružství v přírodě a tělocvik oživit trenéry

Více než polovina dívek a skoro polovina chlapců z českých základních a středních škol dosáhla v roce 2023 při testování fyzické zdatnosti podprůměrných výsledků. Pro některé děti jsou totiž dvě vyučovací hodiny tělesné výchovy týdně jediným pohybem, Česká republika je tak na chvostu Evropské unie v počtu hodin tělesné výchovy ve výuce. Nedostatek fyzické aktivity v dětství ovlivňuje jak zdraví, tak schopnost zvládat stres, upozorňují hosté podcastu Reparát.

Markéta Hronová: Žáci v malých školách mají horší výsledky. Slučování škol přinese obcím více peněz a dětem kvalitnější vzdělání

Stát chce, aby menší obce více sdílely své školy. Buď by mohly mít jednu budovu pro více vesnic, takže by stavěly nové školy svazkově, nebo administrativně slučovaly již existující školy. Podle nové analýzy PAQ Research pro Výroční konferenci Aspen Institute CE je malých či málo naplněných škol v Česku polovina. Kdyby se sloučily, získaly by z rozpočtu více peněz, které by mohly použít na psychology či logopedy, kteří v malých školách obvykle chybí, nebo úředníky, kteří pomohou ředitelům s papírováním.

Jan Prokeš: V příštích deseti letech zanikne 355 tisíc pracovních pozic. Kterým oborům se raději vyhnout?

Přibližně milion lidí dnes v Česku pracuje na pozicích, které jsou ohroženy změnami v ekonomice. Více než třetina těchto pracovních míst nebude za deset let existovat. Zaměstnanci, kteří tuto práci v současnosti vykonávají, budou muset buď přejít na nově vytvořené pozice v souvisejících oborech, nebo je čeká podstatná rekvalifikace.

Bořivoj Brdička: ICILS 2023

Reakce na výsledky mezinárodního šetření IEA ICILS 2023 se zamyšlením nad důvody našeho skvělého umístění.

Srovnání 34 zemí: V počítačové a informační gramotnosti jsou čeští žáci druzí

V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil na tiskové konferenci ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromaždování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.

EDUin: Co nabídne všeobecné lyceum a jak se bude lišit od stávajících forem středoškolského studia?

Na říjnové konferenci Curriculum byly představeny záměry MŠMT/NPI s inovací oborové soustavy středoškolského studia, včetně nového oboru – tzv. všeobecného lycea, který se začne pilotovat již od příštího školního roku. Přestože se o všeobecném lyceu mluvilo už nějakou dobu, oficiální představení konceptu přineslo otázky.

Petr Šabata: Rozpočtu na vzdělávání chybí nejen miliardy, ale hlavně srozumitelnost

Ministerstvo školství má v rozpočtu na příští rok skoro 291 miliard korun – to je bezmála o 18 miliard víc než letos. Ani solidním navýšením kabinet Petra Fialy nesplní slib vynakládat na vzdělání aspoň průměr vyspělých zemí. O příležitost dodržet slovo u své velké priority ale přišel už s minulými rozpočty, ne teď.

EDUin: Zvyšme šanci na úspěch revize RVP, školy to bez podpory nezvládnou

EDUin apeluje na decision makery: vyřešte problémová místa kurikula a připravte nutné podmínky pro jeho úspěšnou implementaci. Jinak se reforma nezdaří.

Klára Poddaná: Češi si školství pochvalují výrazně víc než Němci

Lidé hodnotí kvalitu vzdělávacího systému v Česku lépe než loni. Přes třetinu dotázaných ji označilo jako dobrou, což je více než v Německu či Polsku. Z dat také vyplývá, že kvalitu vzdělávání hodnotí lépe lidé s vyšším vzděláním.

Markéta Hronová: Návrat k biflování? Ministerstvo v tichosti mění reformu vzdělávání, školám chce učivo opět diktovat

Ke konci letošního roku má ministerstvo školství zveřejnit nová pravidla výuky na základních školách. Původní záměr reformy byl provzdušnit učivo a zbavit se biflování konkrétních znalostí. Jenže resort teď v tichosti otočil a bez odborné diskuse nařídil změny. Školy tak mají místo dosud zamýšlené větší volnosti a obecněji formulovaných dovedností dostat na stůl mnohem svázanější a hlavně podrobnější popis toho, co přesně mají žáci umět. Na co dosud stačilo pár slov, se tak nově popisuje v celých odstavcích. 

Kathrin Sprenger: Pětiminutovky. Hry na celý rok pro MŠ

Tvořivé hry, které vás provedou celým školním rokem! Pro každé roční období kniha nabízí výběr aktivit s příběhy, otázkami a hrami, které rozvíjí dětskou pozornost a představivost.

Je nás víc! Do Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vstoupila Asociace podnikavé Česko

Členem Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) se stala Asociace podnikavé Česko. SKAV, střešní platforma pro organizace usilující o pozitivní změny ve vzdělávací politice a ve vzdělávacím systému, má díky tomu již 37 členů.

Jitka Polanská: Pohled na inteligenci a kognitivní nadání se změnil. Naše školní a poradenská praxe na to často nedbá, říká Šárka Portešová

Mimořádně nadané dítě může být i pomalé, mít špatnou pracovní paměť nebo může dělat triviální chyby, říká akademička z Masarykovy univerzity.

Jan Pokorný: Střední školství je nejužší bod vzdělávacího systému, myslí si Prokop. Systém nutí rodiče k taktizování

Společnost PAQ Research zveřejnila studii, dle které chce třetina rodičů pro své dítě všeobecnou střední školu. Ty v současné době pojmou pouze necelou pětinu deváťáků. „Kdyby škol bylo víc, tak potenciální poptávka je až na padesáti procentech,“ řekl sociolog Daniel Prokop v pořadu Život k nezaplacení na Radiožurnálu.

Markéta Hronová: Na gymnázia chce mnohem víc studentů, než si kraje dosud myslely, ukazuje nová analýza

Gymnázium považuje za ideální školu pro své dítě třetina rodičů. Ve skutečnosti na ně však z různých důvodů odchází jen 18 procent deváťáků. Vyplývá to z nové analýzy výzkumné organizace PAQ Research, kterou mají HN k dispozici. Zjištěná čísla tak nabourávají dosavadní argumenty krajů o tom, že všeobecných oborů nepotřebují víc, protože o ně není takový zájem.

EDUin: Zavedení cizího jazyka od první třídy v tuto chvíli přinese víc škody než užitku

Ministerstvo školství navrhuje, aby měly základní školy povinnost vyučovat cizí jazyk (nejčastěji angličtinu) od 1. ročníku ZŠ a další cizí jazyk od 6. ročníku ZŠ. Změna se má promítnout už v novém Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.

Lucie Kocurová: Země smutných dětí, které se netěší do školy. Proč je v Česku situace horší než jinde a jak z toho ven

Obrázek dětství, jak na něj často nostalgicky vzpomínáme, je plný radosti, smíchu, kamarádů a celkového pocitu štěstí. Jenže data ukazují, že to s tou radostí a štěstím u českých dětí už nějakou dobu není tak úplně žhavé. Zejména se to týká dětí na druhém stupni základní školy a nižším stupni víceletých gymnázií, a ještě ve větší míře dívek než chlapců. Nad tím, proč tomu tak je, a zda se s tím dá něco dělat, se v komentáři zamýšlí Lucie Kocurová.

Anna Brzybohatá: Náš stát trpí schizofrenií místní samosprávy a centrální státní správy. Největší problém je v krizovém řízení, říká ředitel jedné ze zaplavených škol

Je potřeba vyřešit krizové řízení v malých obcích, aby se situace neopakovala. Armáda mohla být na místě už dopředu, neskutečně pomohla řešit chaos, říká Petr Studnička, ředitel ZŠ a MŠ Zátor.

Jana Divinová: Bez kvalitních ředitelů nebudou kvalitní školy, shodli se experti na Lepším Česku

Byrokracie, neochota a neschopnost něco změnit, málo dobrých ředitelů i učitelů, politizace i nastupující generace, která nechce převzít odpovědnost. To je jen krátký výčet problémů, které podle odborníků trápí tuzemské školství.

Jan Křovák: Vysoké školy se bouří. Snaha poslanců o omezení autonomie univerzit je nepřípustná, varují

Vysoké školy se bouří proti snaze poslanců výrazně změnit principy jejich fungování a navíc netransparentním způsobem pomocí pozměňovacích návrhů prakticky bez konzultace se samotnými univerzitami. Rada vysokých škol (RVŠ) se obává mimo jiné omezení autonomie vysokých škol, Česká konference rektorů (ČKR) řeší především novelu Národního akreditačního úřadu a legislativní nepřehlednost.

Markéta Hronová: Místo vyznamenání odchod. Šéf Cermatu chtěl modernizovat, ale dohnaly ho spory s podřízenými

Málokdo věřil, že Cermat, který připravuje přijímací zkoušky na střední školy a maturity, zvládne za rok elektronizovat systém přijímacího řízení na střední školy. Ředitel instituce Miroslav Krejčí se přesto do tohoto úkolu pustil. Spuštění se nakonec kvůli chybě o den odložilo, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se za něj však postavil a nakonec jeho práci řada odborníků na IT vyzdvihla, a někteří ho dokonce navrhovali na státní vyznamenání. Ne však zaměstnanci Cermatu. Kvůli vleklým sporům s nimi Krejčí ke konci října po dvou letech v úřadu rezignuje. Modernizaci IT systémů se bude věnovat v nové funkci přímo v resortu školství.

MŠMT: Ředitel Krejčí dál pokračuje ve spolupráci s MŠMT na digitalizaci agend

Ministr školství Mikuláš Bek společně s ředitelem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslavem Krejčím dnes informovali o personálních změnách ve vedení organizace. Ředitel Krejčí rezignoval na funkci ředitele Cermatu k 31. 10. 2024 a bude dál spolupracovat s MŠMT na přípravě digitalizace klíčových agend a dalším rozvoji systému DiPSy. Dočasným vedením Cermatu bude pověřena zástupkyně ředitele Barbora Rosůlková, která zajistí kontinuitu činnosti organizace.

Lukáš Matoška: Méně biflování, víc gramotnosti, slibuje ministerstvo školství. „Chybí další kroky,“ říká poslankyně

Nový rámcový vzdělávací program pro základní školy ustupuje od encyklopedického přístupu a dává prostor i tématům genderu nebo menšin. „Děti mají nejenom něco umět vyjmenovat, ale umět to použít,“ říká v pořadu Pro a proti náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). „Návrh příliš neodpovídá tomu krásně formulovanému cíli,“ namítá místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Nina Nováková (KDU-ČSL).

Rezignace ředitele CERMAT nesmí ohrozit reformu přijímacího řízení na střední školy

Podoba přijímacího řízení na střední školy je dlouhodobě kritizována. Odstupující ředitel CERMAT Miroslav Krejčí pomohl vyřešit jeden z jejích velkých problémů, a to je přechod na digitální zpracování celého řízení. U toho by to ale nemělo zůstat. Je třeba zrevidovat způsob, jakým hodnotíme výsledky vzdělávání žáků na konci základní školy a přijímáme mladé lidi ke studiu na středních školách.

SKAV: Zachovejme v RVP ZV prostor pro nabývání všech klíčových kompetencí

Toto stanovisko se vyjadřuje k informacím o návrhu ministra školství Mikuláše Beka a MŠMT k ukotvení rozšířené výuky cizích jazyků do Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV).

Ministr Bek zvažuje změny ve výuce cizích jazyků. U kulatého stolu SKAV a EDUin se diskutovalo o tom, zda to může přispět ke zvýšení jazykové kompetence dětí

Během prázdnin ministr Mikuláš Bek oznámil, že chce těsně před dokončením revize kurikula pro základní školy zvážit změny ve výuce cizích jazyků. Konkrétně jde o zavedení povinné výuky prvního cizího jazyka od 1. třídy a povinné výuky dalšího cizího jazyka od 6. třídy, zároveň by se měla zvýšit úroveň jazykových kompetencí, s nimiž mají děti základní školu opouštět. To vyvolalo diskusi, která se soustředila především na kapacity škol a jejich možnosti takovou výuku zajistit.

Předčasné odchody studentů ze školy stojí stát spoustu peněz. Bez střední školy mají odpadlíci daleko menší šanci se uplatnit, ukazují data

Naučené znalosti, získané dovednosti, certifikát o úspěšně ukončeném vzdělání a perspektivní výhled práce do budoucna. Výhody dokončení střední školy se zdají být jasné. V Česku ale ne vždy táhnou. Předčasné odchody ze vzdělávání jsou problémem nejen tuzemska, ale trápí také řadu zemí Evropské unie. Ukazují to data poslední publikace Education at a Glance.

Důvody odchodu kantorů se liší podle věku. plat je zásadní hlavně u mladých

Více než 13 % učitelů českých základních škol chce opustit svou profesi. Faktory vedoucí k tomuto rozhodnutí jsou ale odlišné u mladých kantorů a u jejich kolegů, kteří jsou na konci své kariéry. Zatímco u mladých hraje stěžejní roli nízký plat, u starších učitelů už rozhodují jiné faktory. Vyplývá to z analýzy Jany Strakové a Jaroslavy Simonové z Národního institutu SYRI.

Animovaný film Buffalo Kids si získal srdce diváků

V letošní silné konkurenci animovaných filmů se Buffalo Kids, který měl premiéru minulý týden, podařilo zaujmout díky své emotivní hloubce a poutavému příběhu. Na databázi ČSFD film získal úctyhodných 80 % a i zahraniční kritici ho hodnotí pozitivně. Ve Španělsku, kde vznikl, se stal nejúspěšnějším nezávislým animovaným filmem roku 2024.

Asociace ředitelů základních škol: Nekoncepční a „nedotažené“ změny nejsou pedagogickou veřejností přijímány

Ve dnech 9.–11. října 2024 proběhla 60. valná hromada Asociace ředitelů základních škol ČR. Diskutována byla například témata slučování škol, převodu financování nepedagogů, revize rámcových sdělovacích programů, výuky cizích jazyků, komunikace ministerstva školství, omezování odkladů povinné školní docházky…

Josef Mačí: Práce, kterou nikdo nechce, a školy jsou bez ředitelů

Nejenže se o post ředitele nejčastěji uchází jen jeden zájemce. Některé školy ani do vedoucí pozice nikoho nenajdou.

Jan Křovák: Slučování škol peníze neušetří. Chybí i analýza dopadu na kvalitu vzdělávání, zní z ANO

Návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, by chtěl šéf MŠMT Mikuláš Bek (STAN) předložit vládě do konce října. Na jedné straně zaznívá podpora návrhu spojená s uvolněním administrativy na menších školách, na straně druhé kritika, že ředitelům sloučení nepomůže a naopak chybí dopadová studie na to, jaký vliv bude změna mít na kvalitu vzdělávání.

Markéta Hronová: Budoucnost středních škol – výuční list s hodnotou maturity a radikální seškrtání oborů. Které nepřežijí?

Zjednodušit a zpřehlednit, to bylo cílem ministerstva školství, když se pustilo do inovace nabídky středoškolských oborů. Místo dosavadních 281 by jich nově mělo být kolem stovky. Resort společně s Národním pedagogickým institutem představily na odborné konferenci i další změny ve středním vzdělávání. Už příští rok v září plánují otevřít úplně nový typ střední školy. A do deseti let by pak výuční list mohl mít stejnou hodnotu jako maturitní vysvědčení.

Petr Švihel: Místo na střední školu na úřad práce. Může to být skvělý rok, tvrdí ředitel

Rok, který nebude promarněný, ale naplněný praxí a kurzy. Šéf Úřadu práce Daniel Krištof popisuje, jak může vypadat alternativní plán B pro mladé, kteří se nedostanou na střední školu a skončí místo toho v evidenci nezaměstnaných.

Petr Švihel: Na úřadech práce v září skončil rekordní počet nezletilých

Nová data z evidence uchazečů a zaměstnání dokládají pokračující trend: Poslední čtyři roky roste počet lidí mladších 18 let na úřadech práce. Připočítávají se ale i mladiství uprchlíci z Ukrajiny.

Hana Vaverková: Jak jsme chytali ryby….

Hudebkáři, metodici, tvůrci RVP – nečtěte to!!!

Barbora Doubravová: Nezralé děti ztratí právo na odklad. Ve školách přibude neúspěšných, varuje odborník

Působí roztěkaně, není sociálně zralé a připravené na školu. Podobně vypadají doporučení psychologické poradny, aby dítě nastoupilo do první třídy o rok později. Odklad má skoro čtvrtina dětí, nejvíc v Evropě. Vláda schválila novelu, která má praxi zásadně omezit. Shodli se na ní politici všech stran. "Má to ale rizika, může narůst neúspěšnost dětí na základní škole," varuje analytik.

Bek: Pokud se financování nepedagogů nepřevede na zřizovatele, zaplatí je stát z rozpočtové rezervy

Příjmy obcí a krajů na provoz škol by měly být v příštím roce navýšeny o dalších deset miliard korun. Souvisí to s převodem financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele. Novinářům to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Předpokládá se, že by se financování školníků, kuchařek či hospodářek mohlo změnit od nového školního roku, tedy od září 2025. Potřeba je změna zákona o rozpočtovém určení daní i novelizace školského zákona.

EDUin: Ministerstvo školství postupuje při plánování rozpočtu v rozporu se zákonem

Ministr školství Mikuláš Bek dnes na tiskové konferenci představil detailnější rozpočet svého úřadu pro rok 2025. Ministerstvo pracuje s variantou, která zatím ale nemá legislativní oporu.

MŠMT: Rozpočet školství přesáhne 290 miliard korun. Největší nárůst zaznamenají vysoké školy

Téměř 35 miliard korun by měl podle vládou schváleného návrhu rozpočtu v roce 2025 činit objem závazného ukazatele „vysoké školy“. Oproti schválenému rozpočtu na rok 2024 se jedná o zvýšení o 4 miliardy korun. Celkově dosáhne rozpočet kapitoly školství na příští rok téměř 291 miliard korun. Návrh rozpočtu resortu školství, kterým se bude v příštích týdnech v rámci schvalování státního rozpočtu zabývat Poslanecká sněmovna, představil na tiskové konferenci ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek.

Markéta Hronová: Žáci se měli učit lehčí matematiku, ale banky a ministerstvo financí řekly ne. Experti museli předělat osnovy

Odborníci v současnosti dokončují nové osnovy pro školy, skupina matematiků ale musela svou verzi předělat. Původně pro žáky nastavili příliš nízkou úroveň znalostí. To se podle informací HN nelíbilo ministerstvu financí ani některým bankám a požadovaly úroveň učiva, kterou by měli žáci zvládnout, zvýšit.

Josef Mačí: Slučovat školy? Zlepšit vzdělávání a ušetřit jde i jinak, říkají odborníci

Ministerstvo školství plánuje, že se budou školy slučovat. Odborníci ale navrhují jiné řešení, které by mohlo přinést nejen asi dvoumiliardovou úsporu, ale také zvýšit kvalitu škol.

Judy Galbraith: Vím si rady s nadáním. Nadané děti doma i ve škole

Říkají ti někdy, nebo docela často, že jsi chytrá nebo chytrý? Jdou ti věci rychleji než spolužákům, máš různé speciální zájmy a často toho víš víc než paní učitelka? Pak jsi nadané dítě.

Michaela Raková: Jak být podnikavý a měnit svět? Hledejte v něm příležitosti, ne problémy

Podnikavost je jednou z klíčových kompetencí, kterou je nutné pěstovat v rámci vzdělávacího systému. Pro řadu Čechů jde ale o nejasný termín – a to se už třetím rokem pokouší změnit Asociace podnikavé Česko. „Snažíme se české veřejnosti vysvětlovat, že právě podnikavost je klíčová pro naši budoucnost,“ říká vedoucí asociace Anna Kačabová.

Daniela Vrbová: Tomáš Hazlbauer – Ne každý se v rodině naučí vycházet s dalšími. Je potřeba to trénovat, pomáháme s tím školám

Občanská výchova a zejména výchova k demokracii připomíná někdy tanec na tenkém ledě. Pravidelná nízká volební účast v Česku dokládá, že o demokracii je potřeba mluvit – v rodině i ve škole. „Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti, protože prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ upozorňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Tomáš Hazlbauer, ředitel Centra pro demokratické učení.

Tomáš Svoboda, Šárka Tomečková: Deset let jsme si to mazlili. Teď nemáme nic. Zatopené školy začínají od nuly

Po covidové pandemii některé děti v zaplavených oblastech znovu zakusí distanční výuku. Mateřské i základní školy počítají škody v desítkách milionů korun.

Bek: Ministerstvo nejvíce zasaženým školám vypomůže finančně i kontejnery

O tom, jakými finančními prostředky ministerstvo školám v zasažených oblastech pomůže, se bude rozhodovat v příštím týdnu. Nejvýraznější část by měla jít na rekonstrukce budov, investovat se však bude i do přechodných opatření.

Markéta Hronová: Osm let s inkluzí: neefektivní a pro třídu málo přínosná, myslí si většina učitelů. Kde je problém?

Dvě třetiny učitelů v nové studii uvedly, že nejsou přesvědčeni o prospěšnosti inkluze pro všechny žáky. Po osmi letech, kdy se díky změně zákona do škol ve velké míře dostali asistenti pedagoga, aby se i děti s různým znevýhodněním mohly vzdělávat ve svých spádových školách, stále veřejnost nevnímá společné vzdělávání všech žáků pozitivně. Podle odborníků je to pozůstatek socialistického „schovávání“ handicapovaných lidí mimo běžnou společnost a bude trvat ještě několik generací, než se postoje lidí změní. Učitelé ale upozorňují na reálné problémy.

Josef Mačí: Vysoké školy pobouřila novela. Končit má i Plaga

Přes pozměňovací návrhy se má měnit zákon o vysokých školách. Rada vysokých škol je postupem ministerstva „pobouřena“. Měnit se má i šéf úřadu. Teď jím je exministr školství Robert Plaga. Podle něj jde o „osobně motivovaný“ krok.

Markéta Hronová: Studenti učí studenty – Praha otevře nový typ školy, má pomoci s kapacitou i praxemi vysokoškoláků. Místo zatím tají

Praha se dlouhodobě potýká s nedostatkem míst na žádaných gymnaziálních oborech, pedagogické fakulty zase léta čelí kritice, že studenti se učí pouze teorii a praxe jim chybí. Nový projekt takzvané klinické školy má řešit oba tyto problémy najednou – zvýšit kapacity středních škol a zároveň umožnit studentům učitelství na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy úzký kontakt s praxí.

Nikola Šrámková: EDUin – Na co myslet v oblasti vzdělávání při uzavírání krajské koalice

Vítěze krajských voleb již známe. Nyní nastává klíčová fáze, kdy musí politické strany a hnutí nalézt společnou řeč a vytvořit funkční koalice. Při formování koalic je nezbytné se zaměřit nejen na ideologickou blízkost mezi jednotlivými subjekty, ale především na společné priority. Jednou z těchto priorit by mělo být vzdělávání, které hraje zásadní roli v rozvoji regionu a jeho budoucí konkurenceschopnosti.

Josef Mačí: Pražská katastrofa. Děti v české metropoli nemá kdo učit

Sehnat učitele v Praze je čím dál větší problém. Ředitelé hovoří o katastrofální situaci. Ministerstvo školství chce jejich nedostatek také v některých dalších místech republiky řešit navýšením počtu studentů pedagogických fakult.

Barbora Doubravová: Klima ve škole nejvíc ovlivňujeme my, rodiče potřebujeme jako partnery, míní ředitelé

Ředitele dělá dobrým lídrem to, jak se chová ke kolegům i žákům. Na konferenci FutureEdu se na tom shodli pozvaní ředitelé škol. "Děti nás zrcadlí. Ředitel ve škole nejvíc klima ovlivňuje tím, jaký je," uvedla ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová. Na konferenci zaměřené na leadership, tedy vůdcovstí, vystoupili čeští a britští experti v oblasti vzdělávání.

Anna Hynešová: Bořivoj Brdička – Pedagogika nejistoty v éře AI. Recenze

Publikace Bořivoje Brdičky Pedagogika nejistoty v éře AI rozebírá témata spjatá s rychle se měnícím technologickým světem a tím, jak nástup umělé inteligence ovlivňuje současné vzdělávání. Zdůrazňuje nutnost zásadní reformy pedagogických přístupů a upozorňuje na riziko, že učitelé, kteří nebudou schopni držet krok s technologiemi, mohou být nahrazeni.

Jitka Polanská: Učebnice mělo nahradit sdílení materiálů mezi učiteli, ale tahle cesta se neosvědčila, říká analytička EDUin

„Při zavádění současného kurikula před dvaceti lety se s učebnicemi moc nepočítalo. Idea byla taková, že je nahradí portál rvp.cz, kam budou kreativní učitelé dávat materiály, které vytvořili, a budou je sdílet s kolegy. Ukázalo se ale, že takové rozvolnění je pro většinu učitelů nekomfortní a neumí se v něm pohybovat,” říká Lucie Slejšková, analytička EDUinu.

Jitka Polanská: Britský vědec pověřený revizí anglického kurikula tvrdí, že systematická práce s učebnicí je ve vzdělávání nezastupitelná

Podle dat z roku 2011 se 95 % finských učitelů při výuce opírá o učebnici jako o hlavní vzdělávací zdroj. V anglických školách to ve stejné době bylo jen 10 % učitelů. Někteří vědci to přisuzují silnému vlivu postmodernismu na anglosaskou pedagogiku. Filozofie tohoto směru zformovala i českou vzdělávací soustavu.

Silvie Pýchová: Kvalita vzdělávacího systému stojí na nás všech

Často se mě někdo ptá, co by mělo udělat ministerstvo školství, aby došlo k takové proměně škol, která bude více odpovídat potřebám současné společnosti. Nebo se dokonce paradoxně ptají, jak to zařídím já sama, když se tomu ve své práci věnuji. Podle mě jsou obě tyto otázky do určité míry mimo realitu, pokud vycházejí z přesvědčení, že nějaký jednotlivec nebo i instituce (i třeba z úrovně ministerstva školství) může mít v současném českém kontextu významný vliv na to, jak vypadá výuka v každé jednotlivé škole. Domnívám se, že bychom si spíš měli položit otázku, co pro to, aby všechny školy výrazně modernizovaly svou výuku, uděláme my všichni, kdo na to máme v českém vzdělávacím systému určitý vliv.

Povinná školní docházka ať trvá i dva roky na střední škole, navrhuje ODS. Nesmysl, oponuje ředitel

Zkrácení základní školy a prodloužení povinné školní docházky o dva ročníky střední školy – o takové možnosti diskutují politici vládních stran. „Chybí nám povinná školní docházka na střední škole,“ míní poslankyně ze školského sněmovního výboru Renáta Zajíčková (ODS). Takový krok by ale podle předsedy Unie školských asociací Jiřího Zajíčka přinesl celou řadu problémů. „Musíme dělat postupné změny v tom, jak učíme a co učíme,“ řekl pro Český rozhlas Plus v pořadu Pro a proti.

Josef Mačí: Odkladům odzvoní. Nastoupit do školy později bude možné jen výjimečně

Vládní i opoziční poslanci se shodli a společně podávají návrh, který mění přístup k odkladům školní docházky. Přechod mezi školkou a školou by měl být postupnější a odkladů by mělo výrazně ubýt.

Dopady slučování obcí nelze vyčíslit sečtením nákladů, shodli se odborníci

Dopady slučování obcí nelze vyčíslovat pouze účetním sečtením administrativních nákladů na jejich řízení, daleko důležitější je dopad slučování na společnost i jednotlivce, a to i za desítky let, shodli se účastníci dnešního semináře Národního institutu SYRI ve Sněmovně.

Lucie Stuchlíková, Jaroslav Hroch: Víc psychologů do škol? Utopie. Nejsou, ani když na ně je

Školy mají o služby školních psychologů zájem, jenže na ně často nemají dost peněz. A navíc hrozí, že se situace spíš zhorší. „Financování školních psychologů je teď zajištěno hlavně z peněz Evropské unie. Ty ale do konce roku končí, takže je otázka, co bude potom,“ varuje Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin, neziskové organizace zabývající se vzděláváním.

Markéta Lankašová: Víc škol, jeden ředitel. Bekův návrh vadí v obcích i ministerstvu financí

Školám s méně žáky hrozí, že přijdou o svého ředitele. Místo toho by jeden „superředitel“ zaštiťoval a vedl více pedagogických sborů a řešil pro více budov papírování. Obce se bojí, že návrh ohrozí kvalitu výuky. Ministerstvo financí varuje, že školské novince chybí propočty a mohla by provoz škol spíš prodražit.

Tomáš Pancíř: Nedokončování škol stojí Česko miliardy, je třeba snížit neúspěšnost studentů, upozorňuje Prokop

Českému školství chybí nejen finance, ale i zásadní reformy, upozorňuje sociolog Daniel Prokop. Podle něj by měl být státní rozpočet pro resort o 32 miliard vyšší, aby dosáhl úrovně z roku 2020. Stát ale může najít úspory i jinde, a to například optimalizací malých škol či snížením neúspěšnosti na vysokých školách, které nedokončí až třetina studentů.

Martina Mašková: Nechme rozpočet školství na stejné úrovni, nic se nestane? Tohle dopadne na příští generace

Rozpočet ministerstva školství hodnotí Daniel Münich.

Karel Lippmann: Myslím, tedy jsem. Ale jak myslím a jak jsem?

Procházíme právě dosti zásadní společenskou, kulturní a politickou změnou. Z těchto hledisek se společnost začala značně radikálně rozdělovat na tradice respektující konzervativce a výrazné permanentní změny prosazující a mnohé tradice opouštějící progresivisty. Tím je dokonce významně zastíněno tradiční moderní soupeření mezi levicí a pravicí.

Největší síť soukromých škol v ČR se rozšiřuje o 5 dalších ScioŠkol

Od září 2024 se rozšíří síť ScioŠkol o pět dalších škol. Nová základní ScioŠkola, střední ScioŠkola (gym) a základní umělecká škola ScioArt budou sídlit ve společné budově v Holešovicích. Další základní ScioŠkola začne působit v Dobříši. A původní soukromá ZŠ Hučák v Hradci Králové se začlení do sítě ScioŠkol. V rámci celé ČR bude od září 2024 v síti ScioŠkol celkem 23 škol, které bude navštěvovat cca 2500 žáků.

Pro české učitele je komunikace s rodiči mnohdy náročnější než práce se studenty, zjistili vědci

Učitele stále více vyčerpává komunikace s rodiči dětí, pro většinu z nich je náročnější než práce se studenty, vyplývá z výzkumu vědců Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu v úterý informoval mluvčí institutu Filip Vrána. Podle školní psycholožky Elišky Jandové rodiče přicházejí do školy často jako zákazníci, na což pedagogové vždy nejsou připraveni.

Školy: Sehnat učitele některých předmětů je problém, chybí například fyzikáři

Některé školy v Česku se potýkají s nedostatkem učitelů některých předmětů. Chybí například učitelé fyziky, informatiky a matematiky, jinde postrádají i učitele prvního stupně či cizích jazyků. V některých školách fyziku a informatiku učí například matematikáři. Vyplývá to z vyjádření zástupců škol. 

Záviš Dobiášovský: Konec devátých tříd, tři stupně ZŠ. Rodí se nová architektura vzdělávacího systému

Rodí se plán, který má v desetiletém horizontu výrazně proměnit nynější strukturu vzdělávacího systému. Stojí na myšlence, že problémy nynějšího školství nelze vyřešit jen změnami obsahu vzdělávání, změnit se musí i jeho „architektura“. To v praxi znamená zásadní změny věcí, na které se nesahalo posledních třicet let. Mimo jiné třeba návrat k osmileté základní škole, přenastavení dosavadního systému přijímacích zkoušek i maturit, změnu jednotlivých stupňů na základních školách. Zásadní je pak v návrhu otázka prodloužení povinné školní docházky i na první dva ročníky středních škol.

Barbora Doubravová: Osekat osnovy a učitele brát jako profíky. Autorka Chytrozemě nabízí recept i Česku

Učitelka střední školy v Londýně Lucy Crehanová prožívala rozčarování z britského školství a neustále se měnící politiky. Rozhodla se proto odjet do zemí, jejichž studenti patří ke světové špičce ve čtení, matematice i přírodních vědách. Crehanová vystoupí 17. září v Praze na konferenci FutureEdu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, v čem úspěch spočívá a jak změnit i české školy.

Kateřina Lánská: Vysoké absence hovoří nejen o problémech jednotlivců, ale o celkovém klimatu školy, upozorňuje Dominik Dvořák

„Podle našich dosavadních zjištění je průměrná omluvená absence přes 10 %, což se v mnoha zahraničních systémech považuje za příliš vysoké číslo,“ říká výzkumník.

EDUin: Jaké výzvy nás čekají v novém školním roce 2024/2025?

Už příští týden začíná nový školní rok. Do lavic se vrátí na základních a středních školách přes milion žáků. EDUin přináší přehled témat, která bude potřeba v novém školním roce řešit.

Expertka: Vnímání návratu do školy ovlivňují předchozí zkušenosti dětí

Zda bude návrat do školy pozitivní nebo negativní, ovlivňují předchozí zkušenosti dítěte se školou a lidmi v ní. Konec prázdnin a návrat do školy způsobuje stres jako každá změna. ČTK to řekla předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová. Podle ní je dobré si s dětmi v posledních dnech prázdnin promluvit o tom, jak se cítí, z čeho mají obavy a na co se do školy těší. Situace je podle ní náročnější v takzvaných přechodových obdobích, jako je nástup do první třídy, přechod na druhý stupeň či nástup na střední školu.

Jan Křovák: „Lživá informace o školství“ ovlivnila jednání. Chybí v něm desítky miliard, ukázala analýza

Informace o tom, že ministerstvo financí navrhuje resortu školství na příští rok nižší rozpočet než letos, je lživá. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že se neplánuje ani snižování ani stagnace. Jen v souvislosti s platy učitelů se podle něj rozpočet bude muset navýšit. S původní informací přitom pracovala agentura PAQ Research, která uvedla, že ve školství bude chybět 92 miliard korun.

Kateřina Lánská: Kraj má mít ve vzdělávací politice vyšší ambice než obstarávat fabrikám levnou pracovní sílu, říká analytička EDUinu

Začátek loňského školního roku provázely debaty o rozpočtu resortu, stávka školských odborů a chystaná digitalizace přihlášek na střední školy. Na co se máme připravit letos? „Ministerstvo školství slibuje, že na konci roku představí finální návrh nové oborové soustavy středních škol. To je reforma, kterou nutně potřebujeme,“ říká Nikola Šrámková, analytička organizace EDUin. Řešit se podle ní ale budou i odklady školní docházky nebo konec financování z programových výzev Evropské unie.

Průzkum: Tři ze čtyř studentů používají na domácí úkoly AI. Jen půlce ale pomůže látku pochopit

Umělá inteligence (AI) je ve školách stále oblíbenější. Naznačují to výsledky průzkumu, který v červnu provedla v sedmi evropských zemích agentura Gostudent. Podle jejího šetření využívají tři čtvrtiny studentů (72 procent) umělou inteligenci při domácích úkolech. Tento poměrně nový trend ale také vyvolává diskuse mezi odborníky a učiteli o dopadu rozvoje AI na vzdělávací proces. Přestože mnoho z nich vidí v AI potenciál pro úsporu času a lepší pochopení témat, pouze 53 procent dotázaných uvedlo, že jim nástroje jako ChatGPT skutečně pomohly lépe porozumět obsahu. Píše deník Der Standard.

Partnerství pro vzdělávání 2030+: Do konkursů na ředitele se hlásí málo kandidátů, bez uceleného systému podpory se to nezmění

O kvalitě výuky ve škole rozhoduje do značné míry ředitel školy. Jeho schopnost pedagogicky vést školu má podle výzkumů přímý dopad na učení žáků – ovlivňuje až 25 procent jejich vzdělávacích výsledků. Zhruba v polovině konkurzů na ředitele školy ale podle České školní inspekce ale zřizovatel vybírá jen ze dvou zájemců.

Jan Křovák: MŠMT tlačí na snížení počtu doktorandů. Alibisticky hází odpovědnost na univerzity, zní z UK

Připravovaná reforma doktorského studia má skokově zvýšit takzvaná doktorská stipendia, která se vyplácí studentům v postgraduálním studiu, tedy například budoucím vědcům, vysokoškolským pedagogům či vedoucím pracovníkům. Zároveň ale toto navýšení ministerstvo školství nepokryje větším objemem prostředků a logicky tak dojde ke snížení počtu studentů. MŠMT si slibuje větší úspěšnost, fakulty však varují před nekoncepčností a problémy, které tento krok může způsobit.

Martin Ťopek, Markéta Hronová: Malá škola je fajn…, ale drahá. „Trpaslíci“ s málo žáky by se měli nově spojovat s těmi většími

Skoro každá druhá obecní škola má méně než sto dětí. S čímž není spokojené ministerstvo školství. To hodlá zavést limit pro minimální počet žáků. Uplatňovat se bude ve městech či obcích, jež zřizují dvě či více škol. Pokud některá z nich bude mít pod 200 žáků, měla by se sloučit s jinou. Resort si od toho slibuje snížení nákladů, například na platy ředitelů nebo účetní služby. Teď ministerstvo sbírá k návrhu připomínky, pak o něm bude rozhodovat vláda.

Julie Hrstková: Tajný rozpočet? Školství je první, kdo vyšel s pravdou ven

Vypadalo to jako pohádka, když ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vysvětloval, že letos nebude resort oznamovat, jaké peníze na příští rok ostatním ministerstvům přidělí. Vše se odehraje ve skrytu a koalice bude – slovy vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) – rozhodovat jako tým a představí až rozpočet, který odráží jeho priority jako celku.

Michaela Lišková: Rodiče mohou ovlivnit u dětí zásadní věc. V dospělosti se jim může šeredně vymstít

Děti, které byly čtvrtý rok doma s rodičem, dosahují podle výzkumu nižšího vzdělání. "Méně často nastupují na vysoké školy, nedokončují je. V rané fázi dospělosti se tedy nevzdělávají ani nepracují," vysvětluje ekonomka Klára Kalíšková z Fakulty informatiky a statistiky na VŠE v Praze a think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Tajný učitel: Zákaz mobilů ve školách ukazuje jen neschopnost domnělých autorit

V minulých týdnech opět vzplála diskuse nad mobilními telefony na našich školách, tentokrát po jejich zákazu na vsetínských základních školách. Emoce už opadly, ideální čas na další názor.

Otevřený dopis poslankyním a poslancům Poslanecké sněmovny České republiky

Asociace sociálních pedagogů dne 25. července 2024 zaslala všem poslankyním a poslancům Poslanecké sněmovny České republiky otevřený dopis, kterým žádáme o jejich podporu v procesu legislativního ukotvení pozice sociálního pedagoga mezi pedagogické pracovníky a do navazující legislativy.

Kateřina Lánská: K čemu je školám dobrý sociální pedagog a proč se zabývat sociální rolí školy?

Kde začíná a končí sociální role školy a proč by vůbec měla škola takovou roli přijímat? Tomu se věnovala jedna z analýz Auditu vzdělávacího systému ČR za rok 2023, kterou odborné i laické veřejnosti nabízí každoročně organizace EDUin. Text vyšel původně v dubnovém vydání časopisu Řízení školy.

Michaela Ryšavá: Dočasné vyloučení z výuky? Agresivních dětí přibývá a stát se školami hledá páky, jak na ně

Nejde o sprostá slova, na to jsme si už zvykli. Řešíme případy, kdy dítě vezme židli a začne ji házet kolem sebe. Slova ředitelky jedné z ústeckých základních škol ukazují, že situace s agresivitou některých dětí je poměrně vážná. Učitelé proto tlačí na poslance, aby jim dali nástroj, jak ochránit spolužáky a také přimět rodiče, aby situaci řešili. Poslanci diskutovaný návrh řešení je ale citlivý, protože by se mohl dotknout i práv samotných zákonných zástupců dětí.

Někteří žáci stále nevědí, zda se dostanou na SŠ. Můžou se hlásit do dalších kol

Uchazeči o studium na středních školách, kteří ještě nejsou nikam přijatí, se stále můžou hlásit do třetích a dalších kol přijímacího řízení. Seznam škol, které aktuálně nabízejí místa v různých oborech, najdou zájemci na webu systému DiPSy. Ve třetích a dalších kolech se podávají přihlášky výhradně listinnou formou, nikoliv přes systém DiPSy. Konkrétní termíny pro podání přihlášek a konání zkoušek v dalších kolech stanovuje vedení školy, na různých školách se tak liší. Vyplývá to z informací na webu DiPSy prihlaskynastredni.cz a informací, které poskytlo ministerstvo školství.

Kristýna Matějková: Děti na sebe berou trable rodičů a následky si mohou nést do dospělosti. Jak na ně nepřenášet stres?

Chybějící peníze, nepovedený den v práci nebo partnerské hádky. Když mají rodiče starosti, potomek to nejen vycítí, ale může to na něj mít vliv i v pozdějším věku. Studie ukazují, že zásadní jsou první roky života, kdy ještě není dítě schopné samo pochopit stres svých rodičů a může si ho dávat za vinu. Jak tomu předcházet?

Vladimír Ševela: Vykřičníky českých dětí. Rodiče si myslí, že jejich ratolesti se mají lépe, než se cítí ony samy, zjistil výzkum

Emoce dětí jsou na tom hůře než jejich materiální zabezpečení,“ tvrdí průzkum, který na začátku roku zveřejnily pražský think-tank Solvo a agentura SC&C. Jejich pracovníci kladli různé otázky 877 dětem ve věku 6 až 18 let a také jejich 797 rodičům, případně vychovatelům.

Bohumila Čiháková: Dítě musí zažít i frustrace. Trénuje tím odolnost vůči stresu, říká Šárka Miková

Moje dítě je rozbité. Neposlouchá, odmlouvá, nerespektuje pravidla a je úplně jiné, než bychom si přáli, stěžují si mnozí rodiče. Ke vzájemnému respektu a pochopení by přitom stačilo znát vlastní typ osobnosti a pak se zaměřit na typ osobnosti dítěte. „Rodičům to pomůže chápat rozdíly, zefektivnit výchovu, ale také se cítit lépe skrze naplňování vlastních potřeb a předcházet chronickému stresu,“ vysvětluje v rozhovoru psycholožka Šárka Miková.

Lucie Výborná, Věra Matulíková: Aby děti četly, potřebují vidět, že sami čteme, říká spoluautorka projektu Mravenčí chůva

Marie Podvalová vystudovala speciální pedagogiku a pracovala jako logopedka. Ráda pracuje na smysluplných projektech a jeden takový se svojí kamarádkou Julií vytvořila během covidu. Jmenuje se Mravenčí chůva. Společně čtenáře provází světem současné literatury pro děti. A jak děti, tak i dospělí se mohou s Mravenčí chůvou zapojit také do akce Pročtené léto. Jaký je rozdíl mezi tím, když si děti čtou samy, a když jim čtou dospělí?

Bob Kartous: Zrušme ministerstvo školství

Zrušme úřad, který zjevně nemůže řídit změny v českém vzdělávání. Anebo mu dejme pravomoce, aby je skutečně řídit mohl.

Záviš Dobiášovský: Napětí mezi školami a Bekem opět stoupá. Začal do revizí vstupovat politicky

Ředitelé a učitelé škol si dlouhodobě stěžují na to, že ve školství neexistuje žádná dlouhodobá vize, koncepce, kterou by se dařilo naplňovat. S novým ministrem přijde konec změnám, na které se školy složitě adaptovaly, odborné debaty vyjdou vniveč. Podobné pocity teď u některých ředitelů či pedagogů opět vyvolal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po dlouhých měsících rozepří mezi odborníky, zda rušit povinnost výuky druhého cizího jazyka, se ujal rozhodnout politicky. Jenže místo prostého rozhodnutí rozetnul debatu zcela novým návrhem.

Julie Hrstková: Jazyky ve škole potřebujeme, biflování gramatických tvarů ne

Babička pocházela z malé horské vesnice na území Rakouska – Uherska a měla jen základní vzdělání. Ale mluvila plynně šesti jazyky. Stejně jako všichni ostatní v onom bohem polozapomenutém kraji. Na její osud si vzpomenu vždy, když dojde na přetřes výuka jazyků v Česku. Babičce evidentně nikdo neřekl, že si druhým a každým dalším jazykem „zabordelí“ mozek a nebude vlastně umět žádný. Ačkoliv po ní nikdo nechtěl, aby poznala příčestí trpné, minulé či větu vztažnou vedlejší, uměla se v oněch cizích řečech domluvit, uměla v nich číst a psát.

Konstantin Sulimenko: Další změna ve výuce jazyků je nefér, hlavně vůči učitelům

Další plán na reformu výuky cizích jazyků z pera Mikuláše Beka dopadne jako všechny předchozí plány před ministrů školství: způsobí chaos, hodí vidle do už tak složité debaty a nakonec se nikdy neprosadí.

Josef Mačí: V Česku se chystá slučování malých škol

Obec má dvě školy a do jedné z nich chodí méně než 200 žáků. Podle Ministerstva školství by se proto nově měly sloučit. Chce to navrhnout v připravované novele. Opatření má zvednout kvalitu výuky, naráží však na odpor starostů.

SYRI: Nižší střední třída upřednostňuje praktické vzdělání, vysoká škola je pro ni nejistá

V České republice existuje řada bariér, které ztěžují dětem z nižší střední třídy získat vysokoškolské vzdělání. Kromě těch institucionálních, vyplývajících z nastavení českého vzdělávacího systému, a ekonomických, které vycházejí z omezených finančních prostředků, jsou to také bariéry pocházející z kulturně zakořeněného postoje rodičů.

Ondřej Katz: České školství neumí naučit to nejdůležitější. Sebevědomí

Česko v posledních letech investovalo do vzdělávání obyvatel zhruba stejně jako průměr EU. Kýžené výsledky to však nepřináší. Mladých s diplomem je málo, starší se vzdělávají jen velmi neradi. Vzdělávací systém je neefektivní.

Michaela Ryšavá: Nerušte němčinu, na výuku vám přidáme. Velvyslanci u Beka orodovali za zachování cizích jazyků

Už dva roky Česko řeší, jak by měly vypadat nové osnovy, podle nichž se budou děti učit na základních školách. Nejvyhrocenější debaty se odehrávají kolem výuky cizích jazyků. Výuka druhého jazyka by už totiž neměla být povinná. To se ale nelíbí některým zemím – zejména sousednímu Německu.

Šest paradoxů výchovy a vzdělávání

Výchova a výuka ve školách jsou složité procesy. Filosof Eugen Fink představil šest zajímavých paradoxů výchovně vzdělávacího procesu.

Jitka Polanská: Většina učitelů neučí podle učebnice, ale podle sebe – a často to není velká výhra, říká akademička

Čeští učitelé na prvním stupni si často věří, že hodinu vymyslí lépe sami než s podporou učebnice,“ říká docentka Jana Stará, vedoucí katedry preprimární a primární pedagogiky PedF UK.

Luboš Vedral: Pedagogika je umění, ne soubor pravidel a metod, říká Johan Ahlbom

Hnutí intuitivní pedagogiky vzniklo už před čtyřmi desítkami let ve Švédsku. Učitelé v jedné waldorfské škole ve Švédsku začali usilovat o to, aby se jejich žáci stali vnitřně svobodnými – k čemuž potřebovali mít i takové učitele. Z této komunity pochází i Johan Ahlbom, který se po pětatřiceti letech učitelské praxe stal lektorem a přednáší tzv. intuitivní pedagogiku. Učí je zejména umění hrát si.

Josef Mačí: Už se nebude sedět pouze ve škole. Domácí studium ale bude jenom pro některé

Část výuky ve škole, část během týdne doma. Tři roky se různé modely kombinované výuky ve školách testovaly, teď by se měly dostat i do zákona. Spíše se ale počítá s jejich zapojením na středních školách.

Josef Mačí: Boom soukromých škol? Je potřeba zlepšit ty veřejné, říká ministr Bek

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) bude potřeba řešit vztah mezi veřejnými a soukromými školami.

Josef Mačí: V Česku mezi rodiči stoupá zájem o soukromé školy

Do soukromých škol chodí v Česku skoro o 50 tisíc dětí více než před deseti lety. Rodiče o ně totiž mají velký zájem, což vyplývá i z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy. Dokonce větší než například o luxusnější dovolenou.

Radka Hrdinová: První třída by měla být více jako mateřská škola, shodli se experti v diskusi

Jak by měla vypadat spolupráce mezi MŠ a ZŠ a jak by měla být řešena na systémové úrovni? Tyto a další otázky zazněly na Kulatém stole SKAV a EDUin věnovaném plynulému přechodu mezi předškolním vzděláváním a základní školou. Přečtěte si shrnutí nebo se podívejte na záznam debaty.

Tereza Remisová, Eliška Drobná: V příštím roce se nestane, že by rodič neměl kam umístit dítě, sliboval loni Jurečka. Jaká je realita?

Nepřijato. V minulých týdnech dostávali rodiče rozhodnutí o tom, zda se jejich dítě dostalo do školky či jiného předškolního zařízení. A v řadě případů bylo zamítavé. Loňský slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), že místa pro děti budou, tak zůstává nenaplněn. A i od něj nakonec zní, že jich chybí desítky tisíc. Kapacity jsou stále nedostatečné a nepomohlo ani to, že od loňského ledna vzniklo na tři sta dětských skupin.

Jitka Vlková: Plné střední školy vyhánějí děti na „pracák“. Úřad eviduje rekordní počet mladistvých

Silné ročníky dětí, které se nedostaly na střední školu, se začínají propisovat také do rostoucího počtu mladistvých v evidenci Úřadu práce ČR. Letos jich je téměř o šestinu víc než loni v květnu, celkem úřady evidují 5141 mladistvých ve věku 15 až 18 let.

Ondřej Šteffl: Socialistické financování škol. Zaplatíme cokoliv, co odučíte

Když se v Řecku začala řešit v roce 2009 finanční krize, ukázalo se mimo jiné, že tam byla financovaná i škola, která měla sedm žáků a k tomu dvanáct učitelů. České regionální školství se potýká s nedostatkem financí, což negativně ovlivňuje nejen platy učitelů, ale i celkovou kvalitu vzdělávání. Málokdo přitom vzpomene, že jsme v roce 2017 schválili a v roce 2020 zavedli socialistický systém financování škol na principu „každému podle jeho potřeb“. Pravda s jistými hranicemi, kterým se říká „PhMax“ a které 12 učitelů na sedm žáků neumožňují. I tak jde ale o rozhazovačný systém.

Michael Mareš: Největší česká AI naděje. Matyáš Boháček zazářil už na gymnáziu, teď na Stanfordu řeší deepfaky s hvězdami oboru

Matyáš Boháček je zázračné dítě české vědy a největší naděje ve vývoji umělé inteligence. Studuje na Stanfordu, zaujal CNN, jeho aplikace pomáhají neslyšícím i v boji s dezinformacemi. A to je pořád teprve na začátku.

MŠMT: Konvent jednal o odkladech docházky a přípravě vyučujících

Snížení celkového počtu odkladů školní docházky a příprava budoucích učitelů a učitelek byly tématem pátého jednání Národního konventu o vzdělávání. Na Konventu, který se konal 24. června v Brně, se projednávalo také budování dobrých vztahů ve škole a práce s různorodým kolektivem.

Vláda bude jednat o podpoře výstavby SŠ v Praze a okolí

O podpoře navyšování kapacit středních škol tam, kde chybí, otevře vláda debatu ve výboru pro strategické investice. Míst není dost zejména v Praze a Středočeském kraji. Po dnešní schůzce zástupců vlády, kraje a metropole to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podpora by mohla mít formu dotací nebo zvýhodněných úvěrů od Národní rozvojové banky (NRB). Možným řešením by do budoucna mohlo být budování větších středoškolských kampusů na hranici Prahy a Středočeského kraje, shodli se politici.

Matěj Hejduk: Plýtváme potenciálem žáků. Míst na osmiletých gymnáziích je zbytečně moc, říká expert

Místo rozšiřování osmiletých gymnázií by měly kraje nabízet více středních škol s všeobecným vzděláním, říká analytik výzkumné organizace PAQ Research Jan Zeman. Zatímco v Česku na ně chodí třetina žáků, ve většině Evropy až polovina. Stávající systém podle něj navíc odrazuje hlavně děti z hůře situovaných rodin.

Anna Brzybohatá: Jestli jsme byli jako učitelé úspěšní, se často vůbec nedozvíme, protože výsledky ukáže až život a ne vysvědčení, říká inspirativní učitel Jaroslav Najbert

„Když vychovávám s láskou pro život vlastní děti, nevidím důvod, proč bych podobně neměl přistupovat také k dětem ve škole jako učitel,“ popisuje svůj přístup jeden z finalistů letošního ročníku Global Teacher Prize CZ.

Petr Šabata: Končící školní rok byl ve znamení tahanic o peníze a neplnění vládních slibů

Kdyby dostal ministr Mikuláš Bek jako školáci teď v pátek vysvědčení, měl by problém jak s prospěchem, tak s chováním. Za využití majáčku a jízdu záchranářskou uličkou na dálnici D1 kdoví proč by dostal aspoň ředitelskou důtku. Je to smutná tečka za nevydařeným školním rokem.

Jana Kudyvejsová: Princip PPP u nenásilné komunikace s dětmi: Pocit, Potřeba a Přání, radí psychoterapeutka Virtová

Děti mají před sebou dlouho očekávané letní prázdniny. Ovšem s těmi se také blíží konec školního roku a vysvědčení. Jak by tohle období měli zvládat také rodiče, na co by se měli zaměřit? „Přijde mi velká škoda, když se rodiče soustředí pouze na závěrečné písemné hodnocení. Podle mne je důležité být s dítětem po celou dobu školního roku,“ říká pro Český rozhlas Hradec Králové psychoterapeutka a speciální pedagožka Michaela Virtová.

Bez veřejné vysoké školy nelze podle Pavla vyřešit problémy Karlovarského kraje

Vláda musí vyjádřit vůli zřídit v Karlovarském kraji veřejnou vysokou školu, protože bez ní nelze problémy regionu úspěšně řešit. Na tiskové konferenci po návštěvě Karlovarského kraje to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Se zástupci kraje jednal mimo jiné o problémech chudoby, které je podle hlavy státu potřeba nahlížet komplexně, vzít v úvahu všechny faktory a řešit je vyváženě.

Lucie Kocurová: Propojení teorie s praxí, méně strachu a víc naslouchání. Co by na českém školství změnili učitelé?

Přeplněné třídy, krátké přestávky, ošklivé učebnice, přísné hodnocení známkami. Každý z nás by asi na českém školství změnil něco jiného. Co by ale změnili nadšení a skvělí učitelé, kteří dnes a denně stojí před tabulí? Zeptali jsme se finalistů ceny pro nejinspirativnějšího učitele Česka Global Teacher Prize CZ za rok 2024.

Markéta Hronová: Kvalitní škola dostane více peněz. Umožní to testování v pátých a devátých třídách, plánuje ministr Bek

Systém financování, v němž všechny školy dostávají stejně peněz bez ohledu na to, jaké děti vzdělávají a jestli to dělají dobře, se ministrovi školství Mikuláši Bekovi (STAN) nelíbí. „Je to fatální selhání dosavadního modelu financování,“ řekl v rozhovoru pro HN. Připravil proto novelu zákona, která to má změnit. Do budoucna by rád prosadil také změny v přijímacích zkouškách a maturitách, do hry by se mohla například vrátit povinná maturita z matematiky.

Lucie Korcová: Počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami enormně roste, školy přitom už praskají ve švech

V Česku přibývá dětí s takzvanými speciálními vzdělávacími potřebami, nejčastěji s poruchami autistického spektra nebo s kombinovaným postižením. Kapacity základních speciálních škol jsou ale omezené, řada dětí nebyla vylosována u zápisu a jejich rodiče teď čekají, co bude dál. Především v Praze je to už kritické.

Josef Mačí: Když nejlepší kandidát nemůže být ředitel. Školy se obávají politikaření

Ředitelé základních škol jsou ohrožený druh. Do náročné pozice se hlásí velmi málo kandidátů. Při jejich výběru se navíc ne vždy přihlíží k názoru odborných komisí. Stalo se to nyní i v Karlových Varech.

Barbora Doubravová: Vítěz je jasný. V polovině škol stojí o post ředitele jediný člověk, škodí to i dětem

Ředitel má zásadní vliv na kvalitu vzdělávání i na děti ve škole. O pozici má však zájem jen šestina učitelů, což se projevuje nízkým počtem uchazečů při konkurzech. V polovině případů je dokonce jen jeden. Vyplývá to ze studie Učitele naživo, kterou zpracovala výzkumná organizace PAQ Research.

Jiří Mach: Chce-li vláda naplnit slib, musí do školství přisypat nejméně 37 miliard

Vláda se bude muset prásknout přes kapsu, pokud chce naplnit cíl svého programového prohlášení vydávat na vzdělávání takový objem prostředků, aby odpovídal v poměru k HDP průměru zemí OECD. Oproti schváleným výhledům by měla pro příští rok zvýšit výdaje na školství alespoň o 37 miliard korun, uvádí studie institutu IDEA při CERGE-EI.

MŠMT: Ministr Bek o potřebách českého školství

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek na konferenci Česko na křižovatce 2 připomněl potřebné změny ve školství. Mezi hlavní výzvy patří revize oborové soustavy středních škol, která se připravuje ve spolupráci se zaměstnavateli a která navazuje na revizí RVP pro předškolní a základní vzdělávání. Úpravy se dotknou i financování vysokých škol, které se musí připravit na příliv populačně silných ročníků. 

Barbora Doubravová, Michaela Prešinská: Škola je nepřipravila. Zaměstnavatelé popisují, co nejvíc chybí čerstvým absolventům

Začínajícím pracovníkům chybí praktické zkušenosti, ale také psychická odolnost nebo všeobecný přehled. V anketě Aktuálně.cz to říkají oslovení zaměstnavatelé v různých oborech. Školy podle nich nedostatečně připravují absolventy na požadavky trhu práce. Firmy tak musí investovat do dalšího vzdělávání a tréninku nových zaměstnanců, aby mezery v jejich znalostech a dovednostech vyplnily.

Jitka Polanská: Po učitelích se chce nemožné, mají učit něco, co je nikdo nenaučil, říká lektor a matematikář

„Učitelů je mi až líto. Není divu, že neumí učit kompetenčně. Nikdy to nezažili, nikdo je to neučil a mnohdy to nikdy ani neviděli. Je to složité i pro skalní příznivce moderních výukových metod,“ říká učitel matematiky a lektor vzdělávacích kurzů Tomáš Chrobák.

EDUin: Volnější vzdělávací program učitelé nepřijali, nemalá část se jich chce vrátit k jasným osnovám, vychází z veřejných připomínek k RVP

Do konce května mohla veřejnost podávat připomínky k chystané revizi toho, co se děti učí a budou učit na základních školách. Ministerstvo školství, potažmo Národní pedagogický institut ČR (NPI), na změnách dělá přes dva roky a už se má blížit ke konci. To, co už má hotové, mohl okomentovat prakticky kdokoliv, ale zájem nebyl vysoký.

Tereza Hübscherová: Další změna v přijímačkách na střední. Přihlášky by se mohly podávat až po vyhodnocení testů, řekl Nantl

Přijímací zkoušky na střední školy ještě zcela neskončily a mezi odborníky se již začínají probírat změny, ke kterým by v nich mohlo v příštích letech dojít. V budoucnu bychom měli mít společnou zkoušku pro všechny děti ukončující základní školu, jejíž výsledky by děti znaly už před podáním přihlášky, prozradil deníku Forum 24 náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Martina Vošková, Adam Hanka: České školství umělou inteligenci nevítá. Naopak, spí v 19. století

Nástup umělé inteligence nejde zastavit a mění svět a studenti se musí naučit být dobří v tom, v čem je AI špatná. České školy ale usnuly v 19. století, píší v komentáři experti Creative Dock Martina Vošková a Adam Hanka.

Barbora Doubravová: Nechtějí být influencery ani youtubery. České žáky nejvíce láká povolání učitele

Žáci osmých a devátých tříd je sice často sledují na sociálních sítích, sami se ale influencery či youtubery stát nechtějí. Volí tradičnější profese. Nejčastěji chtějí být učiteli, následují veterináři a sportovci, vyplývá z ankety Nadace České spořitelny. Často ale mají o povoláních zkreslené představy, upozorňují experti. Podle nich Česko zaostává v kariérním poradentství.

Jitka Polanská: Hledáme neviditelné talenty, a to i ty ze znevýhodněného prostředí, říká Patrick Gaule

Na pozvání CERGE – EI byl nedávno v Praze profesor ekonomie na univerzitě v anglickém Bristolu Patrick Gaule. Mimo jiné tu měl veřejnou přednášku o tom, jak podporovat matematicky nadané děti.

Daniela Vrbová, Markéta Vozková: Maturita nemá být síto. Přicházíme tak o talenty, říká autor výzkumu o neúspěšných studentech

75 600 prvomaturantů v těchto dnech čeká ústní část maturitní zkoušky. Přibližně 2 000 z nich ale opakovaně zkoušku nesloží. S hosty Reparátu mluvíme o tom, jak zásadní je neúspěch pro další vzdělávání a pro uplatnění na trhu práce. O fungování vzdělávacího systému vypovídají nejen ti, kteří v něm uspějí, ale i ti neúspěšní, říká Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, autor výzkumu zaměřeného na opakovanou neúspěšnost maturantů.

Martin Fendrych: Máme málo škol s maturitou, takže i málo vysokoškoláků

Znovu a znovu slyšíme volání politiků, že máme být „vzdělanostní společností“. Myslí se tím, že co nejvíc tuzemců má mít maturitu a vysokou školu. Vzdělání se chápe jako cesta k úspěchu jedince i celé země.

Jan Křovák: Ministr Bek žádá pro školství desítky miliard navíc. Populismus, zlobí se Pekarová

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) žádá na příští rok navýšení rozpočtu pro svůj resort o desítky miliard korun. Pro Echo24 sdělil, že vláda musí odpovídajícím způsobem dát najevo, že chce plnit sliby z programového prohlášení. Rezignací prý při nesplnění požadavků nevyhrožuje, nechce ale obhajovat rozpočet, se kterým by vnitřně nesouhlasil. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro Echo24 označila Bekův přístup za populistický.

SKAV: Nové RVP lépe popisuje, jak rozvíjet kompetence, bez dobré metodické podpory ale stále mohou zůstat jen na papíře

Aktuálnímu tématu revize RVP se věnoval další z řady kulatých stolů SKAV a EDUin. Tentokrát účastníci panelu diskutovali na téma: Odpovídá návrh nového kurikula vzdělávání pro budoucnost? V současné době Národní pedagogický institut pořádá veřejnou konzultaci k návrhu nového kurikula.

Tomáš Bouda: Jak české školství spravovaly školské úřady a co z toho plyne pro Strategii 2030+

Společnost Wolters Kluwer vydala publikaci „Jak české školství spravovaly školské úřady a co z toho plyne pro Strategii 2030+“.

EDUin: Na schválení RVP musí být víc času

V pátek končí veřejná konzultace nového Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Po zapracování připomínek chce ministerstvo školství dokument ještě tento rok schválit. Připomínkové řízení ale ukazuje, že by bylo rozumnější celý proces posunout a dát víc prostoru na zapracování změn i na přípravu podpory pro školy. 

Štěpánka Baierlová: Je třeba vyvinout tlak na MŠMT, jinak revize RVP zůstane jen na papíře

Štěpánka Baierlová je učitelka matematiky, informatiky a robotiky na ZŠ Labyrinth v Brně. Jak vidí probíhající revizi kurikula pro základní školy?

Daniel Münich: Reforma přijímaček neskončila. Je třeba ji dotáhnout

Dnešní systém je lepší, než byl ten minulý, ale stále má daleko k dokonalosti. Stále není ani spravedlivý, ani efektivní. Nemá smysl si jej hýčkat a na dlouho jej betonovat.

Petr Švihel: Čas je proti nám! Zaplatíme. Jurečka přemlouvá starosty k dětským skupinám

Ministr práce Marian Jurečka a jeho tým se snažili napřímo přesvědčit starosty, že je jedinečná šance na zřízení dětských skupin, které budou mít proplacené z dotace. Starostové zase líčili problémy koexistence školek a skupin.

Teodor Kolář: Stát má pět miliard na kurzy pro 100 tisíc lidí. Podívali jsme se, jaké jsou v nabídce

Mám se učit programovat, nebo jít na truhláře? Nepřijdu kvůli umělé inteligenci o práci? Proč jsem se víc nezajímal o počítače? Co by měly studovat moje děti? Podobné otázky si klade asi většina rodičů, studentů nebo zaměstnanců. Zjistili jsme, o jaké profese bude v příštích letech zájem a jak se novým dovednostem téměř zdarma naučit třeba s využitím peněz od Úřadu práce.

Markéta Hronová: Písmenka na prádelní šňůře a pohřbívání odpadků. Jak se učí ve škole, která předbíhá systém?

Teploměr ukazuje jen šest stupňů, děti jsou ale zvyklé být venku. Na školní zahradě se chystají na pohřeb odpadků. Tedy aktivitu, kterou si žáci prvního stupně připravili pro předškoláky na Den Země. Na zahradě se tu ale děti učí třeba i číst. „Natáhneme šňůru na prádlo a prvňáci si na ni z popsaných kolíčků skládají slova,“ popisuje učitelka Kateřina Vrtišková ze Základní školy Vrané nad Vltavou. Výuku venku, důraz na environmentální témata, ale i blokové učení a budování vztahů ve třídě má přinést reforma, která do tří let čeká všechny základní školy v Česku. Vrtišková spolu s dalšími kolegyněmi ale učí podle nových zásad už nyní, přečtěte si jak.

Michaela Ryšavá, Markéta Hronová: Nedáte peníze? Tak vaše studenty do Prahy nepustíme. Boj o místa na středních školách se vyhrocuje

Přes tisíc pražských dětí zůstává zatím bez jistoty, kam v září nastoupí na střední školu. A to poté, co se v prvním kole přijímacích zkoušek v metropoli nikam nedostalo 16 procent uchazečů. V nejbohatším kraji země je tak paradoxně nejméně dosažitelné vzdělání. Magistrát kvůli tomu čelí kritice veřejnosti, že dostatečně nenavýšil počet míst na školách, zejména na poptávaných oborech. Zástupci metropole viní Středočeský kraj, odkud k nim jezdí tisíce dětí. A dokonce od nich zaznívá, že by hlavní město v budoucnu pustilo na své školy jen pražské žáky.

Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Ministerstvo připravuje „gymnázium pro trojkaře“. První žáci by ho mohli vyzkoušet už příští rok

Budoucnost je ve všeobecném vzdělávání. Na tom se shodují mezinárodní studie i odborníci zabývající se školstvím. Jenže řada kritiků namítala, že ne všichni žáci mají na to vystudovat gymnázium, a kdyby přestala být výběrová, klesla by jejich úroveň. Ministerstvo školství proto připravuje nový obor pro lycea, který by plnil úlohu všeobecně vzdělávací školy, ale nebyl by výběrový a výuka by neměla být tak náročná.

Věra Štechrová: Pro pražské děti je na středních školách míst dost. Na místa pro ty středočeské chybí peníze, tvrdí radní

Po prvním kolem přijímacích zkoušek na střední školy se na jednu z vybraných dostalo 94 procent deváťáků, v Praze to bylo ale jen 84 procent. Neuspělo 1524 z nich. Pražskou úspěšnost ovlivňuje i to, že dvě pětiny míst zde obsazují mimopražští studenti. Podle pražského radního pro oblast školství Antonína Klecandy (STAN) je nutné zvýšit kapacity, Praha na to však nemá peníze. Pomoci by tak dle něj mělo ministerstvo i Středočeský kraj.

Josef Mačí: V Praze se na střední nedostalo nejvíc dětí. Bojují s konkurencí odjinud

Dostat se v hlavním městě na střední školu je tradičně nejtěžší v republice. V Praze je největší převis zájemců. Kapacity tady oproti jiným regionům nestačí. Nikdo ale teď nemůže říct, jak to nakonec dopadne.

Třičtvrtě dětí se dostalo na svou prioritní školu. Obrovské rozdíly jsou ale v tom, kolik bodů k tomu stačilo žákům v různých částech republiky

Letošní přijímací zkoušky se dají označit za revoluční. Nikoli ale v podobě testů, nýbrž v procesu zpracování přihlášek. Nově bylo možné podávat přihlášky na střední školy elektronicky. Po velkých porodních bolestech, které byly jak u samotného vytváření systému, tak u jeho spuštění, se podařilo systém zprovoznit a díky tomu se přihlášky podávaly zájemcům snadněji.

Čeští žáci jsou ve výuce ukáznění, ale řeší málo obtížných úkolů

České školní třídy jsou si z hlediska kvality výuky hodně podobné. Zároveň platí, že učitelé dokážou lépe udržet pracovní kázeň ve třídě a vytvořit podpůrné klima nežli žáky aktivizovat k přemýšlení. Tyto závěry vyplývají ze studie Národního institutu SYRI.

Konference SYRI v Senátu se zabývala vzděláváním

Téma vzdělávání jako nástroj pro budování odolné společnosti rezonovalo sněmovním sálem Senátu PČR. Národní institut SYRI odborníkům nastínil výsledky svých výzkumů. Konference se konala 15. 5. pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Drahoše. Institut SYRI, který sdružuje vědce a vědkyně Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy, představil svoje výzkumy v Senátu už podruhé, loni byla tématem válka na Ukrajině a její dopady na českou společnost.

Denisa Dvořáková: Kdo buduje zahradu, věří v budoucnost, říká Johana Passerin. A naději děti potřebují

Květen je měsícem školních zahrad. Ačkoliv to tak možná nevypadá, vlastní zahrada je – nebo aspoň může být – pro školku nebo školu požehnáním. Může být místem, kde si děti nejen hrají, ale kde se také hodně učí. Jak funguje příroda, jak namáhavé je vypěstovat něco k jídlu. „Děti uchvacuje práce s půdou,” říká zakladatelka a ředitelka lesní školky Johana Passerin. „Zahrada je v našem pojetí nejvíce ze všeho milovaný domov a živá bytost.”

Bohumil Čiháková: Pohyb a vypnout od práce. Mozek musí odpočívat, říká neurovědec Stuchlík

Algoritmy sociálních sítí jsou postaveny na tom, aby nám aktivovaly mozkový systém odměny. Působí tedy podobně jako jiné příjemné aktivity, ale také jako návykové látky. A když nedostaneme to, co očekáváme, dopaminový pulz je negativní. To pak může aktivovat emoční oblasti mozku, které nám signalizují, že máme spustit nějakou negativní emoci, například úzkost, nebo se může rozběhnout i stresová reakce. Jak mozek na stres reaguje, zda si umí poradit s traumatem nebo se liší pohlavím, a co dělat, aby nevyhořel, prozradí v rozhovoru neurovědec a fyziolog profesor Aleš Benjamín Stuchlík.

Markéta Hronová: Správné aktivity mohou zvýšit IQ vašeho dítěte. Co s ním dělat a čemu se raději vyhnout?

Tři čtvrtiny procent vývoje mozku probíhají do sedmi let věku, největší potenciál vědci přisuzují období do tří let. Zbylých 25 procent se tvoří do 12 let a tím je mozek připravený pro další život.

Kristýna Matějková: Češi se vrhli na rekvalifikace. Mladí se chtějí učit a těm ve středním věku nic jiného nezbývá

Trh práce se proměňuje stále rychlejším tempem. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v zemi v následujících letech vlivem digitalizace zanikne 300 tisíc pracovních pozic a další milion výrazně změní svou náplň. Stát proto plánuje velké investice do rekvalifikací. A o další vzdělávání nebo i přeučení na jiný obor má zájem i stále větší počet Čechů.

Markéta Hronová: Školy musely mezi žáky losovat. Nová pravidla pro rozřazování dětí u přijímaček některé ředitele překvapila

Letos poprvé rozřazoval žáky v přijímacím řízení na střední školy algoritmus. Kvůli tomu, aby s výsledky mohl pracovat stroj, nikdo nemohl skončit na stejném místě. Mezi uchazeči, kteří na dané škole získali stejný počet bodů, se proto muselo losovat. Týkalo se to zejména škol, které nenastavily dostatečně podrobná dodatečná kritéria. V některých případech tak hrozí, že se kvůli losu žák na vybranou školu nedostane. Kam byl kdo skutečně přijat, se žáci oficiálně dozvědí ve středu.

České děti na tom nejsou s porozuměním světu nebo textu nejlépe, mezery mají ve čtenářské i přírodovědné gramotnosti

Česká školní inspekce v prvním pololetí loňského školního roku zjišťovala, jak jsou na tom žáci v otázce přírodovědné a čtenářské gramotnosti. Prošli jsme obě tematické zprávy od inspektorů. Výsledky potvrzují jejich dřívější zjištění i poslední data mezinárodního srovnávání PISA. Jak to vypadá řečí čísel?

Petr Král: Umělá inteligence a interaktivní úlohy. Dojde k velké proměně finálních zkoušek, předpovídá ministr Bek

Ministr školství Mikuláš Bek ze STAN nastínil v rozhovoru pro Radiožurnál možnou budoucnost českého školství. „Od zaškrtávacích testů se budeme nepochybně posouvat k interaktivním úlohám, kde se budou úlohy řešit online,“ popsal. A zmínil, že při vyhodnocování zkoušek by se dala použít umělá inteligence. Závěrečná zkouška by na středních školách navíc podle něj nemusela být jednotná.

Otevřeno: Pomohli jsme nastartovat změnu, uzavíráme dosavadní cestu a hledáme novou

Vážení přátelé, dovolte, abychom Vás informovali o milníku, k němuž jsme dospěli, o změnách naší činnosti a o našich dalších vyhlídkách. Jako Otevřeno jsme pomohli nastartovat proměnu učitelské přípravy v Česku. Naplňuje nás radostí, že tato změna dnes žije ve stovkách lidí a v celém systému vlastním životem. Naši dosavadní úlohu jsme splnili, pro její hlubší rozvíjení nenacházíme podmínky, proto opouštíme dosavadní strategii, do konce roku 2024 postupně dokončíme rozběhlou činnost a od roku 2025 budeme pokračovat v nové podobě, kterou pro sebe hledáme.

Daniel Münich: Vysoká hra. Špatné řízení vědy vede ke špatnému vládnutí

Pokud je hodnocení vědy a základního výzkumu nastaveno špatně, vyvolává špatné motivace. Výzkum je neefektivní a peníze na něj mizí jako v černé díře. Právě zde začíná i český příběh a „kauza Tuleja“.

Josef Mačí: Cermat chystá veřejnou databázi úloh k přijímačkám. Až 100 tisíc příkladů

Devadesát procent dětí by se mohlo na střední školu dostat hned v prvním kole. Tři čtvrtiny navíc na tu, kterou si přály nejvíc, odhaduje ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.